„Na Ministerstvu životního prostředí stále leží spousty žádostí zahraničních těžařských společností. Jejich aktivity nesmíme podceňovat," říká starostka Hvožďan Markéta Balková, která je zároveň místopředsedkyní sdružení Čechy nad zlato. O problému se před časem diskutovalo i na půdě Parlamentu ČR a vystoupení Luboše Babičky z České zemědělské university patřilo rozhodně k těm, která nejvíce upoutaly posluchače. Vědce, politiky, starosty a další osobnosti sem svolalo k problematice průzkumu a těžby zlata občanské sdružení Veselý vrch.

Vědec Luboš Babička o těžbě zlata poznamenal, že vždy, když se zmínil kolegům i na evropské úrovni o možnosti těžby zlata s dopadem na životní prostředí s výskytem těžkých kovů, překvapeně se na něj podívali a ptali se: „Jsou vaši vládní činitelé a státní zástupci při smyslech?"

Těžké kovy zabíjí
„Všichni totiž vědí, že těžké kovy, které jsou doprovodným prvkem při těžbě zlata a jakékoliv horniny, budou dříve nebo později zatěžovat životní prostředí a potravinové zdroje," říká vědec a upozorňuje, že kyanidové loužení je rychlý zabiják. „V těch koncentracích, ve kterých by se používal, tak kdyby došlo k jakékoliv havárii, budou umírat lidé. Evropská unie a zdravotnické organizace mají na jednotlivé těžké kovy v potravinách a potravinových zdrojích limity. V momentě, kdybychom se do těžby zlata pustili, tak nezabráníme obrovskému nárůstu kontaminace životního prostředí – přes zemědělství až po zdroje pitné vody. Česká republika by se tak stala strašákem pro celou střední Evropu," vyjmenovává negativní dopady takového způsobu těžby zlata.

Ornou půdu miliardy nezachrání
Luboš Babička připomněl, že když jako absolvent vysoké školy nastoupil do výzkumného energetického ústavu, dostal na starost elektrárenské exhalace.

"Tenkrát mě ubezpečovali, že když se postaví třistametrové komíny, že se popílky rozptýlí a nic se nestane. Všichni víme, jak dopadly na hřebenech Krušné hory, jak dopadly Jizerské hory i Krkonoše," upozornil.

„Výsledek byl ten, že se musely investovat miliardové částky. Ano, zlikvidovali jsme nebo omezili jsme na možné technické minimum prašnost elektráren, ale dodnes máme problémy! Když se seznámíte se všemi studiemi, které se týkaly rekultivace Sokolovské nebo Severočeské hnědouhelné pánve, dojdete k jednoznačným závěrům, že přes ty miliardové investice, které do toho byly dány, se nám nepodařilo uvést ornou půdu do takového stavu, aby odpovídala evropským požadavkům z hlediska obsahu těžkých kovů. To je holý fakt! Je to doložené studiemi," připomněl vědec.

Babička nedávno přednášel pro americké studenty, kteří se podivovali nad tím, že si kvůli několika tunám zlata, které stejně nezůstanou v republice, necháme zlikvidovat takovou krásnou krajinu, jakou se stále může pyšnit Česká republika. "Když se pak studenti podívali na mapu, divili se, že by nám takovou věc sousední státy dovolily. Vždyť jsme přece střechou Evropy a zdroje pitné vody pro některé státy," uvedl.

Prachové částice odletí až k Mělníku
Vědec upozornil, že vytěžená hornina se musí rozemlít na prachové částice. „Mohu vám matematicky dokázat, že z Mokrska, když se tam hornina rozemele a bude se někam odvážet odval, tak v důsledku termiky a vzdušných proudů budeme mít toto na Mělníku, v Praze a zlikvidujeme si v první řadě celé Příbramsko, Dobříšsko a Sedlčansko," vysvětlil s tím, že arzen je jedna ze sloučenin, která je ve svých důsledcích nejtoxičtější po rtuti.

Všechny studie říkají, co nás bude čekat, když nedodržíme pravidla zákazu těžby," zdůraznil. „Je pravda, že tato hornina, která zde je, se orá a kultivuje po celé generace. Ale nikdy se nejde hlouběji než třicet centimetrů a za ty stovky let, co naši praotcové začali půdu obrábět, se vše dostalo na nějakou úroveň, kde máme stálé pozadí. V momentě, kdybychom do půdy více rýpli, tak pozadí vylítne – to znamená, že v době několika let se dostaneme na takové stádium, že orná půda nebude použitelná k zemědělské činnosti, zdroje vody povrchové i pitné budou nepoužitelné, protože obsah toxických látek bude nad úrovní akutní toxicity," varoval dále před možnou pohromou a dodal, že si zlikvidujeme veškeré vodní organizmy na vzdálenost několika desítek kilometrů.

Těžba ovlivní životy několika generací
Ministerstvo životního prostředí by podle vědce mělo důsledně dbát toho, co má ve svém vínku – ochranu a údržbu životního prostředí. „Doprovodné efekty těžby zlata by velmi negativně ovlivnily život několika dalším generacím. Budeme čekat na nějaký zázrak, který zachrání zdevastovanou krajinu po těžbě zlata, která bude trvat maximálně tři roky," uzavřel své varování před těžbou zlata Luboš Babička. Marie Břeňová