Zach: Kauza Vitamína vůbec nemusela být

Tomáš Zach (33 let) pochází už z páté generace zahradnického rodu Timmerů na Kutnohorsku. Události však nešly přímou cestou, a zahradnickému rodu se do cesty postavil „Vítězný únor“ roku 1948 tak jako konec konců všem soukromě hospodařícím. Proto posledním aktivním podnikatelem rodu byl Tomášův děd, který byl o vybudovanou živnost okradený.

Naštěstí se události po mnoha desítkách let opět dostaly na křižovatku, mohly změnit směr a staré křivdy mohly být napraveny, doufejme, že už definitivně.

Ale ani slovo „napraveny“ není zcela případné, protože celá jedna generace rodu zahradníků a sedláků, a nejedná se ani zdaleka o ojedinělý případ, jak víme, ztratila příležitost pracovat na svém a ku prospěchu společnosti, a to i kdybychom mysleli přízemně jen na placení daní a poskytování pracovních příležitostí.

Tak zvané zemědělské zahradnictví bylo včleněno do kutnohorského Okresního podniku služeb a polnosti včetně hospodářských zvířat a mechanizace zkolektivizoval Státní statek Čáslav. Nejen na pozemcích Timmerů zbudoval ovocnářský podnik, který se později dostal do majetku družstva Vitamína.

Po roce 1989, kdy došlo k restitucím, se rodině, i ostatním postiženým, vracely restituční nároky. Restituenti, kteří dostali zpět svá pole, na kterých byly vysázeny ovocné sady, se sdružili za výrazné pomoci knížete Schwarzenberga. Rod Schwarzenbergů totiž kolem Kutné Hory také restituoval velké majetky. Restituenti založili družstvo Vitamína, jehož členem byl krátce i dnešní ministr zahraničí, který dokonce tehdy družstvu půjčil do začátku podnikání 200 tisíc šilinků. Hned následující rok, 1994, však z družstva vystoupil, neboť se poměry začaly měnit.

Miliony a tisíce

Díky družstevníkům, kteří do majetku družstva vložili své milionové restituční pohledávky, získalo družstvo výměnou za ně od Státního statku Čáslav celý ovocnářský podnik Vitamína do svého majetku. Pro většinu jeho tehdejších zaměstnanců se tak pouze změnil majitel podniku, pracovní místa i náplň však zůstaly zachovány.

Ale již od počátku začal na povrch pronikat rozdílný přístup mezi zakládajícími členy – restituenty, které dlouhodobě vedl zakladatel novodobého sadařství a vinohradnictví na Kutnohorsku Miroslav Varhaník, a později přijatými „řadovými členy“ družstva, kteří do majetku vložili pouze základní členský vklad jednoho tisíce korun.

Je tedy zřejmé, že vliv jednotlivých družstevníků na rozhodování na členských schůzích byl proto odstupňovaný podle vloženého majetku. Nastaly tak zmiňované rozpory, s nimiž Schwarzenberg nechtěl mít podle pamětníků nic společného. Tolik tedy o majetkových a rozhodovacích poměrech v družstvu Vitamína, které odpovídaly a odpovídají plně zákonům a z nich vyplývajících družstevních stanov.

Časem se tito malí podílníci dostali i do orgánů družstva, kde již byli schopni prosazovat některé dříve nemyslitelné požadavky, například rozprodávání majetku ovocnářského podniku a úhradu mezd a odměn některých dříve řádových členů družstva včetně dluhů z povinných odvodů místo rozdělování peněz získaných prodejem restituovaného majetku zpět těm členům, kteří družstvu svými restitučními nároky v prvé řadě k tomuto majetku pomohli.

Zákon a stanovy

Můžeme se jen dohadovat, že i kvůli tomuto dlouhodobému sporu bojkotovali mnozí členskou schůzi, která měla 9. 12. 2010 podle zákona reagovat na ukončení jejich pětiletého mandátu v orgánech družstva. Schůze nebyla proto usnášeníschopná. Z tohoto důvodu byla svolána náhradní členská schůze, na níž se podle zákona nepožaduje 50procentní účast družstevníků, aby se přítomní členové mohli usnášet.

“Má role spočívala pouze v žádosti o svolání řádné členské schůze na 9. 12. a vzhledem k její neusnášeníschopnosti pak svolání náhradní členské schůze na nejbližší možný termín, tedy na 27. 12. přesně podle litery zákona,“ konstatuje Zach.

„Ani jedné schůzi jsem však nepředsedal, ani se do orgánů družstva nenavrhoval, a tak, jako vždy, jsem pouze hájil zájmy všech restituentů,“ upřesnil Zach s tím, že nikdy nebyl a ani nechtěl být v představenstvu družstva.

Ozvaly se stížnosti i na to, že se náhradní členská schůze konala v Praze. „Dokumenty bylo třeba doručit rejstříkovému soudu bez zbytečného odkladu jako důkaz funkčnosti družstva. Za funkční přece nelze považovat družstvo bez představenstva, jehož členové se od roku 2009 nebyli schopni sejít na usnášeníschopné schůzi! Všichni členové družstva byli informování o tomto důvodu konání místa schůze poštou řádně a včas, a náprava tak byla sjednána ještě v roce 2010,“ prokazuje písemnými pozvánkami Zach.

„Bývalé vedení si zkrátka a dobře nepohlídalo své mandáty a tím se odřízlo samo. Zcela nepravdivé je tvrzení, že někdo někoho odvolával – ani 9. 12., ani 27. 12. nebylo odvolávání kohokoliv projednáváno a toto není nikým u soudu napadáno! Dále je nutné zdůraznit, že já osobně nejsem žalován, ale nemohu být ani prostým účastníkem řízení a tedy u soudu nic neprokazuji a nic prokazovat ani nemohu,“ brání se Zach.

„A už vůbec se nejedná u ukradení čehokoliv, neboť to, co dlouhodobě spoluvlastníte prostřednictvím majetkové účasti na družstvu, přece vaše již jednou je. Pokud ke krádeži došlo, pak v období kolektivizace, ale i o použití tohoto termínu by se v tomto případě právníci a jiní znalci dokázali přít roky,“ dodává opatrně.

Zbytečné spory

„Kauza Vitamína vůbec nemusela spatřit světlo světa, pokud by menšinoví družstevníci věnovali pozornost zákonům a stanovám družstva a uvědomili si, že v našem družstvu dostali pouze ze zákona časově omezenou šanci se na jeho vedení podílet. Nejednalo se nikdy o žádný nárok, ale o pouhé jejich privilegium a představy o tom, že někdo bude někoho jen tak bezpracně vracet zpět do představenstva, jsou již s prominutím naprosto nesmyslné. Toto privilegium může bývalému vedení udělit opět jen a pouze členská schůze, o jejíž svolání dosud nikdo z bývalého vedení nepožádal. Pokud by dotyčný měl na své straně alespoň jednu třetinu družstva a byl zároveň ochotný v představenstvu pracovat zdarma, pravděpodobně by to ihned po napadené náhradní členské schůzi učinil. Je však dobré zdůraznit, že od poslední schůze je působení ve vedení na můj návrh zcela bezplatné,“ uzavřel Zach.

Text o kauze Vitamínanaleznete ZDE.
Rozhovor s bývalým předsedou představenstva Vitamíny Ladislavem Míčou naleznete ZDE.