Společný tah proti zahraničním zlatokopům vyústil ve vznik sdružení obcí Čechy nad zlato. Boj trval řadu let a nakonec měl smysl. Sdružení vzniklo na základě ohrožení životního prostředí v konkrétních místech naší republiky a mimo jiného se mu podařilo prosadit do novely geologického a malého horního zákona zákaz kyanizace při loužení nerostů. Pomohl i tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart, jenž nevydal povolení k průzkumu. Předcházel tomu ale bezpočet hodin jednání sdružení, konzultací s právníky, pomoc nevládních organizací jako je třeba Duha. V té době vznikl dokonce Přírodní park Třemšín, aby se zabránilo ničení krajinného rázu třeba formou statutu tohoto parku.

Obyvatelé jsou proti

Tentokrát jsou zástupci těžařských společností o krok vepředu. Nikdo ze státních orgánů obci Hvožďany oficiálně nepotvrdil, že se něco podobného chystá. Přitom je připravena ke schválení nová surovinová politika státu, která možnou těžbu zlata připouští a Petrášková hora je jedním z nejlukrativnějších a pro těžaře nejzajímavějších lokalit v rámci všech, které znovu vrací do hry vládní návrh. Dokonce v návrhu surovinové politiky je zlatu věnováno takřka stejně prostoru jako uhlí, přičemž se jedná pouze o dobře zpeněžitelnou komoditu, která je pro náš průmysl nepodstatná. Navíc podle starostky obce Markéty Balkové hrozí, že také chystaná velká novela takzvaného horního zákona může zakázané získávání zlata metodou kyanidového louhování znovu povolit.

Ve Hvožďanech a okolních obcích včetně Vacíkova ležícího pod Petráškovo horou stěží najdete člověka, který by o tom, co zdejší krajině hrozí, neměl ponětí.

Nechceme tu Eldorádo

Však si to před lety prožili už jednou a stěží tam najdete člověka, který by chtěl tamní krajinu nechat zničit takovým necitlivým zásahem. No, vlastně tam žije někdo, kdo má zájem na průzkumu. Podle informací Deníku totiž ve Vacíkově žijí lidé, kteří jsou napojeni na jednu z prospektorských firem. Lidem prý vykládají, jak se budou mít dobře, když se bude těžit. O tom ale lidé nechtějí slyšet.

„To malé množství zlata, které je obsaženo v tuně kamene (pozn. redakce: 1 gram zlata v tuně horniny) není možné jinak vytěžit, nežli pomocí kyanidového loužení. Je to veliká ekologická hrozba, nejen pro Hvožďansko, ale ohroženo je celé široké povodí Vltavy, zejména Blatensko, Nepomucko a Příbramsko. Připomeňme havárii ve zlatém dolu Baia Mare v Rumunsku, která měla za následek zamoření Dunaje a Tisy. Jsme malá hustě obydlená země, uprostřed hustě obydlené Evropy, zájemcům o těžbu uniká, že rozlohou činí ČR asi 1 % Austrálie. Nejsme Eldorádo!!! Braňte se…," konstatuje jedna z diskutujících pod článkem, který vyšel v Příbramském deníku a pojednává o investicích obce.

Starostka Hvožďan Markéta Balková moc dobře ví, jaká napjatá atmosféra kvůli zlatu vládne na Hvožďansku, ale ví, že lidé se nenechají zviklat nějakými nabídkami prospektorů na zbohatnutí a důrazně těžbu odmítají. „Že by obyvatelé měli více peněz a žili by si lépe, pokud by se tu těžilo zlato, na to nevěří a ani je to nezajímá. Nežijí tady přeci kvůli penězům, to už by tu dávno nebyli, ale jsou tu kvůli krajině, krásné přírodě a mají to tu rádi," říká starostka Markéta Balková.

Prospektoři nabídli miliony obci

Zástupci těžařských firem v obci sondují, sbírají názory a slibují lidem modré z nebe. Pokoušeli se o to i na obci. Nabídli nemalé peníze do obecní kasy.
„Ano, byli na obci a nabízejí 30 až 40 milionů korun do obecního rozpočtu ročně. Nás ale žádná vidina zbohatnutí obce nezastaví nad snahou zastavit průzkum a případnou těžbu," reagovala starostka Balková s tím, že nepřichází v úvahu tady a vůbec v celém hustě osídleném Česku něco podobného dopustit.

Jak je možné, že prospektorské firmy už takhle vystrkují růžky? Několik firem totiž podalo žádost o průzkum zlatých ložisek v celé republice a z toho dvě konkrétně v Petráškově hoře u Vacíkova po zveřejnění záměru v obchodním věstníku.

„Je ale hodně podivné, že o záměru jsme se dozvěděli z tisku. Podnikáme veškeré kroky k tomu, abychom zabránili vydání povolení k průzkumným pracím," dodala starostka.

Čechy nad zlato znovu do boje

Prvním krokem byla společně se starostou Rožmitálu Josefem Vondráškem návštěva ministerstva životního prostředí. „Zjednodušeně řečeno, jsme jim připomněli, že hora se nachází v přírodním parku, jehož zřizovací listina zakazuje průzkum a těžbu zlata a že na odmítavém názoru obyvatel se nic nezměnilo," doplnila Markéta Balková a připomněla, že sdružení Čechy nad zlato se tak probouzí z letitého spánku, kdy se nic nedělo a nyní nastal čas vyrazit do boje.

A jaký by měla těžba dopad na Hvožďansko? Prospektoři slibují peníze a argumentují neškodností těžby. Jenže zkušenosti s kyanidovým louhováním zlata ve světě je poněkud jiná. Těžaři by v případě povolení průzkumu a následné těžby v podstatě rozebrali celou Petráškovu horu, horninu rozemleli až na pudr a chemicky by pak získávali zlato.

A kde by asi vznikla nová hora odtěžené zeminy a kde by se louhovala hornina?

„Domnívám se, že také tady. Proč by dvakrát získávaly firmy povolení, když budou všude dvakrát narážet na nesouhlas a odpor obyvatel? To je podle mého nesmysl. To nemůžeme připustit, celá hora by zmizela, vedle jedovaté jezero a kaly, všude prach, zvýšená doprava… To by znamenalo konec poklidného života na Hvožďansku a totální zničení zdejší krajiny a přírody, která je tady unikátní," konstatuje starostka.

Kvůli hrozbě těžby zlata sdružení Čechy nad zlato vytáhlo do boje. Oslovili právníky, zástupce obcí, kde něco podobného hrozí a ve středu je v Rožmitále jednání výboru sdružení.