Výsledek? Poplatky už lidé u lékaře skutečně nehradí. Po stokorunových platbách v nemocnicích, které zastavil Ústavní soud, skončily i poplatky za recept i návštěvu u lékaře. Každý Čech tak za péči vydá v průměru o 571 korun ročně méně. Jakékoliv další systémové změny, které by zdravotnictví pomohly, už ale současná vláda neprosadila. Podle odborníků se o to ani příliš nesnažila.

INDEX DENÍKU
pohledem kraje

ULEVILO SE PACIENTŮM PO ZRUŠENÍ ZDRAVOTNICKÝCH POPLATKŮ?



Přesně polovina oslovených Středočechů 50 procent si myslí, že zrušení zdravotnických poplatků ulevilo pacientům. Druhá polovina respondentů s tímto tvrzením nesouhlasí. Na otázku odpovídaly známé tváře z různých oblastí.

„Toxická závislost veřejnosti na státních penězích se znovu zvedla. Národ se opět vychovává k pasivitě, místo aby se vedl k odpovědnosti za své zdraví," hodnotí výsledky práce expert na zdravotnictví Pavel Vepřek. Nad tím, jakou péči kdo čerpá, podle něj nikdo nepřemýšlí. Nemocnice jsou tak zbytečně přeplněné, ve švech praskají také ambulance. Náklady na léčení skokově rostou.

Jeho slova potvrzují i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Náklady na péči s koncem poplatků poskočily. Hned první rok se zvedly o 14,6 miliardy korun, tedy o dvě procenta. Největším tempem přitom rostla péče nemocniční, hlavně ta následná. Léčebny dlouhodobě nemocných totiž znovu obsadili lidé, pro které rodiny nenašly místo v domově důchodců.

Antonínské mosty právě procházejí rekonstrukcí
Lidé ohrožují svoje zdraví a životy. A učí to i své děti

„Je pravda, že počty hospitalizovaných pacientů skokově vzrostly. Zvedl se i počet dnů strávených na lůžku. Nárůst bych odhadl na tři až čtyři procenta," přibližuje Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. Jen VZP za pacienty na LDN zaplatila o pětinu víc. Celkové náklady pojišťoven na nemocnice pak vzrostly o pět procent na 142 miliard korun.

Bobtnaly ale i výdaje na ambulance. Třeba Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku spočítal, že než se zavedly regulační poplatky, zašli lidé ke svému lékaři téměř třináctkrát ročně. Po zavedení spoluúčasti klesl počet návštěv na jedenáct, ale po nástupu ČSSD se vše opět vrátilo do starých kolejí. „Vyšetření se znovu začala poskytovat duplicitně na různých úrovních, aniž by za to někdo nesl finanční odpovědnost," popisuje ekonom. Češi jsou přitom podle něj evropskými rekordmany ve zdravotnické turistice. Třeba Skandinávcům stačí dojít k lékaři jen třikrát a našim rakouským sousedům sedmkrát. Zdravotní stav obyvatelstva přitom četnost návštěv nelepší. Naopak. „Počet případů pracovní neschopnosti vzrostl o 16 procent na 1,5 milionu," uvádí Doležal.

Podtrženo a sečteno: Pokud budou chtít čeští pacienti péči na stále stejné úrovni, bude muset příští vláda resty dotáhnout je třeba určit páteřní síť nemocnic, udělat pořádek v lécích a stanovit, na co má pacient nárok.