Do kompostu patří nejen listí (s výjimkou ořešáku), mech, plevel, posekaná tráva nebo drobné větvičky z prostřihaných keřů po podzimním úklidu zahrady. Přihoďte také piliny, nadrcenou kůru ze stromů, zvířecí chlupy, peří, zbytky zeleniny z kuchyně, staré květiny, ovoce, slupky od brambor, kávovou sedlinu, roličky od toaletního papíru nebo skořápky vajíček.

Správně fungující kompost však není jen náhodné seskupení ledajakých organických zbytků. Má svůj řád, který podporuje proces rozkladu a přeměny biomateriálu. Prvním předpokladem úspěchu je správná skladba. Kdo by chtěl kompostovat pouze posečenou trávu ze svého anglického trávníku, kvalitního kompostu se nedočká. Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, nikoli živočišného, jako jsou například maso, kosti a mléčné výrobky – tyto materiály mohou obsahovat patogenní látky.

Míchání materiálů

Důležité je materiály míchat tak, abyste podpořili správný poměr uhlíku a dusíku. Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé, jako například dřevní štěpka, větvičky, piliny či papírové krabičky od vajíček. Dusíkaté materiály budou naopak šťavnaté, zelené, čerstvé, jako je posekaná tráva či slupky od ovoce a zeleniny. Kompostování je aerobní proces, to znamená, že potřebuje kyslík, který dodáte pravidelným přehazováním alespoň dvakrát za rok na jaře a na podzim.

Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Ideální je, když ho sevřete v dlani, zůstane kompaktní. Pokud vám mezi prsty poteče voda, přidejte piliny. Pokud se naopak po rozevření dlaně materiál rozsype, je příliš suchý a potřebuje pokropit vodou z konve. Dobře založený kompost bude hotový přibližně za rok. Díky procesům, jež v něm proběhnou, získáte tmavý substrát plný živin, který nijak nezapáchá. Výsledný kompost můžete prosít přes síto a začít využívat.

Přemýšlíte o zahradním kompostéru? Ten může mít mnoho podob i velikostí – plastový kvádr nebo pyramida, ale i modul ze dřeva, který si dokážete vyrobit sami. Nejlepší je vybírat ty se dvěma nebo třemi komorami – jedna komora zraje a druhá se plní.

Nezapomeňte vybrat správné místo pro jeho umístění. Mělo by sem doléhat přímé slunce, proudit vítr a dopadat déšť. Myslete i na žížaly. Snadný přístup do kompostu jim zajistí podložka z propustného materiálu. Pokud s kompostováním začínáte, vyplatí se porada s odborníky. Užitečné a praktické rady najdete například na webu obecně prospěšné společnosti Kokoza či na webu Kompostuj.cz.

Říjen na zahradě

Nastává období sklizně, výsadeb a úklidu zahrady. Před příchodem mrazíků musíte sklidit především plodovou zeleninu. Krátkodobý pokles teploty neuškodí pekingskému zelí či hlávkové kapustě. Až do jara na záhonech vydrží růžičková kapusta i zimní pórek. Ve druhé polovině října bude správný čas pro sklizeň kořenové zeleniny, zvolte si suchý slunný den.

Nať mrkve, petržele či celeru seřízněte nebo ukruťte, nikdy ne ale úplně. Nechte zhruba centimetr nad kořenem. Pokud se rozhodnete pro skladování v písku, vyberte prostor, který bude chladný, odvětrávaný a dobře izolovaný proti mrazu. Do bedýnky či jiné vhodné nádoby ukládejte jeden kus vedle druhého, ponechte však mezi nimi trochu místa a zasypte. Stejně lze uchovat třeba také úrodu červené řepy. Druhá polovina října je také obdobím, kdy je třeba sklidit papriky pěstované ve skleníku nebo pod fólií.

Očesat musíte všechny zimní odrůdy jablek a hrušek. Pokračuje sklizeň dýní, vinné révy, lískových a vlašských ořechů, ty však nechte na stromě tak dlouho, dokud samy nespadnou. Z půdy vykopejte hlízy mečíků, begonií, dosen a jiřin. Postarejte se o výsev mrkve a petržele pro jarní sklizeň a výsadbu cibule sazečky a česneku. Říjen je také ideálním časem pro výsadbu většiny druhů okrasných cibulovin. V podzimním čase se také sázejí nové růže. Od poloviny měsíce vysazujte ovocné stromky s výjimkou broskvoní a meruněk, listnaté okrasné stromy a ovocné keře, jako je rybíz, angrešt nebo maliník a ostružiník. Pustit se můžete do zakládání živého plotu.