Poté, co české domácnosti s vládní pomocí ustály skokové zvýšení cen energií, nastupuje další strašák. Podle prosincového průzkumu agentury Ipsos se zdražování potravin obává plných 91 procent Čechů. A čísla jejich obavy potvrzují.

Jen v pěti státech Evropské unie v lednu vystřelily ceny jídla výš než v Česku. Smutným rekordmanem je Maďarsko, kde se ceny v supermarketech zvýšily o 48 procent. Na Slovensku a v trojici pobaltských republik se pak inflace potravin pohybuje okolo 30 procent.

Předrahá vejce a cukr

Ve středoevropském srovnání je v Česku nejhorší situace u vajec, která meziročně zdražila o téměř 85 procent. O podobně vysoké procento vzrostly ceny cukru. Na druhou stranu třeba jogurty v tuzemsku zdražily o méně než pětinu, tedy nejmírněji v regionu.

Na otázku, proč u nás většina potravin zdražila výrazněji než u sousedů, má každý aktér trochu jinou odpověď, podle toho, jaké zájmy zastupuje. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek považuje za jednu z hlavních příčin to, že domácí trh ovládá jen několik málo agrokomplexů a potravinářů a že Češi levně vyvážejí zemědělské komodity, aby pak draze nakoupili hotové potravinářské výrobky.

Ilustrační snímek
Cena cibule, paprik i rajčat trhá rekordy. Lépe by mělo být až za pár měsíců

„Chybí tu širší paleta především menších producentů a zpracovatelů, kteří se z podstaty věci více zaměřují na vyšší přidanou hodnotu ke své produkci, a kteří tak současný prostor mohou vhodně doplnit. Situaci proto pomůže zejména pestřejší, robustnější trh,” je přesvědčen Šebek.

Nedostatky trhu

Také podle ministerstva zemědělství má konkurenční prostředí v produkci a prodeji potravin v Česku do ideálu daleko. „S ohledem na podezření, že u některých potravin trh zcela nefungoval dle pravidel, podal ministr zemědělství Zdeněk Nekula podnět na antimonopolní úřad, aby situaci prověřil,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Slepice a domácí vajíčka. Ilustrační snímek
Ceny vajec letí nahoru. Lidé mají zájem o komunitní kurníky, zvažují i balkóny

Podle Agrární komory stojí za zdražováním jídla především zvýšené náklady. „Náklady na energie a pohonné hmoty, průmyslová hnojiva, krmné směsi pro hospodářská zvířata, mzdy nebo pachtovné se v zemědělské prvovýrobě zvyšují v meziročním srovnání o desítky až stovky procent,“ podotkla mluvčí komory Barbora Pánková.

Přesto podle ní zemědělci u některých komodit, jako jsou jablka, vejce nebo drůbeží maso, zdražovali v průběhu loňska nejpomaleji ze všech článků řetězce. „Podmínky na domácím trhu určují velké obchodní řetězce, které u mnoha položek zdražovaly nejvíce, ačkoliv k tomu nebyl objektivní důvod,“ postěžovala si mluvčí Agrární komory.