Ostrov s milionem datlových palem a velikostí populace mírně pod úrovní Plzně sice nelze doporučit horolezcům, vzhledem k nadmořské hladině nejvyššího pahorku (54 metrů), rozhodně je ale na Djerbě co dělat a vidět i mimo hotely. Těch je 139 a více než dvě třetiny z nich jsou už po těžkém „covidovém“ útlumu zase v provozu.

Jedním z pozoruhodných míst, v nichž můžete při pobytu na Djerbě strávit hodiny, aniž byste se nudili, je Hara Sghira neboli „malá čtvrť“ ve městě Er Riadh. Malebné uličky s nádherně zdobenými domky a provoněné všudypřítomnými květy nejsou jen místem v arabském světě unikátního harmonického soužití muslimů, křesťanů a židů, kteří tady mezi sebou uzavírají i smíšená manželství. Už několik let je Hara Sghira také uměleckou galerií pod širým nebem.

Nejstarším, největším a také nejnavštěvovanějším národním parkem v Chorvatské republice jsou Plitvická jezera.
Nejkrásnější chorvatské národní parky: Uchvátí hlavně milovníky přírody

V červnu 2014 se do Er Riadhu sjelo asi 150 umělců 30 různých národností a vytvořili kolem 250 výtvarných počinů na fasádách zdejších domů a zdech mezi nimi. Postupem času přibyly další a aktuálně prochází projekt DjerbaHood kompletní proměnou, přičemž graffiti z aktuální vlny by už měly zdobit roztomilé uličky „navždy“.

Vedle „nevinných“ motivů se v centru tuniského street artu vyskytují i díla společensky a politicky silně kritická. Třeba obrázek upozorňující na odliv mladých lidí ze země. Stejně jako nedávné masové (poklidné) protesty a generální stávka, svolaná kvůli snaze prezidenta Kaíse Saída posílit vlastní moc, prokazuje tvorba v rámci DjerbaHood svobodomyslnost a občanské povědomí mnohých Tunisanů.

Mehdi Ben Cheikh: Díky projektu se mnoho Tunisanů zlepšilo ve street artu

Celý projekt se stal realitou díky nápadu jednoho muže, který se jmenuje Mehdi Ben Cheikh a má tuniské i francouzské občanství. Princip vzniku pouličních výtvorů je přitom jednoduchý – díky podpoře pařížské galerie Itinerrance mají vybraní umělci proplacenou letenku na Djerbu a ubytování v hotelu zhruba na týden, což je celý jejich „honorář“.

Mehdi Ben CheikhMehdi Ben CheikhZdroj: Deník/Jan ProkešKolik je dnes v Djerbahoodu graffiti maleb a jaká je podle vás maximální kapacita čtvrti s ohledem na to, aby ještě projekt dával smysl?
V současné době je tady zhruba 150 až 200 graffiti, protože některá díla jsou ještě v procesu tvorby. V podstatě žádný limit nemám. Je to o tom, aby to pořád bylo zajímavé, aby to bylo stále něco nezapomenutelného pro turisty, pro návštěvníky. Počet výtvorů je de facto limitovaný samotnou velikostí čtvrti, kterou nemůžeme přesáhnout. Tím, že je ale hodně graffitů, které postupně vymizely od roku 2014, tak nám to dovoluje jejich počet neustále navyšovat.

Zmizela většina původních děl z roku 2014?
Ano. Důvod je ten, že tehdy jsme to dělali narychlo. Nemysleli jsme moc na to, jaké je tady slunce a teplo. Dělalo se to vlastně jen klasickými spreji. Trochu jsme podcenili přípravu. Teď děláme druhou vlnu graffiti maleb a jsme už poučení. Začíná to tím, že se důkladně oškrábe omítka. Už jen samotná příprava fasády je velmi důležitá a pečlivá. Používají se speciální barvy. Začali jsme s novými technikami jako jsou například dlaždičky. Dělají se různé mozaiky, například ze železa. To, co děláme teď, už by mělo na domech zůstat napořád.

Jste jediný člověk, který vybírá díla a jejich tvůrce pro DjerbaHood? A jsou kritéria výběru čistě estetická, nebo hraje roli i třeba národnost umělce?
Hlavní slovo při výběru mám já, ale radím se s mou pracovní skupinou. Je nás celkem pět. Mí kolegové jsou kritičtí a já jejich hlasy poslouchám. Snažíme se vždy najít nějaký vzájemný soulad. Při rozhodování určitě hraje roli i to, jestli je daný uchazeč známý, jestli má určitý počet fanoušků a nějakou historii za sebou. Pokud ano, tak je ve výhodě. Díváme se na to, co udělal dříve jinde a jak je to zajímavé. Toto umění je volné a z podstaty demokratické. I proto chceme, aby u nás byli vidět umělci z různých končin.

Nádherná zahrada a malířova osobnost přitahovaly přátele a umělce z celého světa již za Monetova života.
Podivuhodná zahrada. Ve Francii mohou lidé vstoupit do Monetova obrazu

Preferujete Tunisany?
V té první vlně graffiti představovali Tunisané zhruba desetinu umělců. Tohle umění totiž tady dříve nebylo ani moc populární. Díky našemu projektu se mnoho Tunisanů ve street artu zlepšilo. Výsledkem je to, že v aktuální druhé vlně mají Tunisané padesátiprocentní zastoupení.

Je možné v tomto umění znázorňovat v dnešním Tunisku vše? Lze kritizovat vládu apod.?
Pokud jde o politiku, také nemáme žádné limity. Chci tady zachovat jen jednu zásadu a tou je respektování tradic. Tím, že jsou díla instalovaná v obytné čtvrti na domech běžných lidí, tak se vyhýbáme tomu, co by nějakým způsobem obyvatelstvo pobouřilo. Tabu je například nahota.

OBRAZEM: Malby v Er Riadhu

Souhlasili s poskytnutím fasády pro umění všichni majitelé domů?
Zhruba dvě procenta jich odmítla. Vždy se ale najde někdo, kdo s tím nesouhlasí, což vím z projektů, kterých se účastním například v Paříži. Nezastírám nicméně to, že ona dvě procenta odpůrců o sobě dávají poměrně dost vědět.

Jaké je dnes sociální a náboženské složení této čtvrti?
To, co mě na tomto projektu nejvíc uspokojuje a na co jsem asi taky nejvíc hrdý, je fakt, že jsem tím umožnil vydělat si obyvatelům této čtvrti. Žijí tady bohatí lidé s krásnými domy s bazény, ale i velmi chudí. Když sem přišli turisté obdivovat graffiti, tak si v nejedné místnosti s oknem do ulice udělali obchůdek se suvenýry nebo čímkoliv jiným. Myslím si, že jsme těmto chudým lidem pozvedli kvalitu života, protože jsme jim dali práci. Pokud jde o náboženství, stále tady existuje pěkně pestrá směs. Řada manželství je smíšených. Ortodoxních židovských rodin zde momentálně žije asi dvanáct.

Rozhodně je na Djerbě co dělat a vidět i mimo hotely, kterých je 139.Rozhodně je na Djerbě co dělat a vidět i mimo hotely, kterých je 139.Zdroj: se svolením CK Blue StyleCo dále navštívit nejen na Djerbě?

Vedle čtvrti Hara Sghira, kde se lze mimochodem také ubytovat v elegantních hotýlcích s typickým arabským „vnitřním chladivým dvorkem“, byste neměli vynechat nejznámější památku ostrova - synagogu El Ghriba, která je (v základech) nejstarší v severní Africe a podle některých legend na celém světě. Do židovské svatyně míří každoročně měsíc po Velikonocích pouť věřící z celého světa. Zážitek spojený s nákupy nabízí centrum hrnčířské výroby Guellala. Tradičních trhů (súků) je na Djerbě několik.

Zatímco hotelové rezorty jsou soustředěné na východním pobřeží, kde tvoří souvislý pás, severozápadní strana ostrova je tvořena lagunami, které využívají k hnízdění stěhovaví ptáci. V podzimních měsících např. plameňáci, baheňáci apod., což z ostrova činí ráj pro ornitology. Mezi lákadla Djerby patří také obří krokodýlí farma, ostrov se stává oblíbenou destinací pro kitesurfing a po dlouhých souvislých plážích se můžete za rozumný poplatek projíždět na koni či velbloudu.

Díky mělkosti okolního moře spojuje ostrov s tuniskou pevninou už od starověku tzv. římský val. I díky tomu lze dojet autobusem za několik hodin do hloubi Sahary. Stojí za to se při tom zastavit v malebné horské vesničce Chenini, přenocovat v „luxusní“ oáze Ksar Ghilane nebo v oblasti Matmaty navštívit „troglodytí obydlí“ či lokace z natáčení filmové ságy Hvězdné války.

Mnozí Češi se na Djerbu vracejí. Řada z nich tam jezdí jako na chalupu,“ říká Kateřina Dušková, která pracuje pro Tuniský národní úřad pro cestovní ruch.Mnozí Češi se na Djerbu vracejí.Zdroj: se svolením CK Blue Style„Mnozí Češi se na Djerbu vracejí. Řada z nich tam jezdí jako na chalupu,“ říká Kateřina Dušková, která pracuje pro Tuniský národní úřad pro cestovní ruch a v severoafrické zemi strávila roky života. „Tunisko se pořád vzpamatovává z koronaviru, ale statistiky návštěvnosti rychle rostou a Češi v tom ohledu patří mezi nejaktivnější národnosti,“ doplňuje Dušková. V prvním pololetí letošního roku přijelo do Tuniska přes 29 tisíc českých turistů, což je stejné množství jako před třemi roky před vypuknutím pandemie. Podle odhadů za celý letošní rok dorazí celkem 110 tisíc Čechů, což by mohl být historický rekord.