Vyprala, vydezinfikovala domácnost, něco málo jsem nakoupila do zásoby především pro své dvě kočičky. A pak už chvilky odpočinku a zastavení se. Sleduji televizi, čtu knížky, opakuji si angličtinu. Vše přijímám, jak je, nějak zvlášť nevyšiluji. Ven chodím se šátkem či vlastnoručně vyrobenou rouškou, ale minimálně, anebo jen do lesa, kde medituji.

Lidé neustále nadávají, že nemají na nic čas a nyní ho mají spoustu. Na děti a rodinu, pro ty, co ji mají a která je miluje a oni ji. Koronavirus nás možná naučil i tomu, co jsme dávno zapomněli. Lidství, pokoře a vzájemné soudržnosti.

Vladislava Chourová