Svého času byla Kosova Hora centrem zdejšího židovského osídlení a její věhlas sahal i za hranice českého království. Největšího rozvoje dosáhla v průběhu 16. a počátkem 17. století. Zdejší židé se živili především koželužstvím. Po skončení třicetileté války tu již žilo osm židovských rodin a populace dále rostla. O dalších dvacet let mladší dokument už uvádí 18 rodin (66 osob). Nejpočetnější byla zdejší židovská populace v polovině 19. století, kdy přibližně čtyři stovky osob židovského vyznání představovaly více než třetinu obyvatel městečka. Ghetto leželo v severozápadní části městečka Kosova Hora, mělo německou školu, hřbitov i synagogu.
Synagoga Kosova Hora
Synagoga v Kosově Hoře byla postavena v roce 1740, kdy nahradila starší dřevěnou synagogu, která vyhořela. Je krásně opravená a okolo ní stojí řada původních domků bývalého židovsého ghetta.
Židovský hřbitov Kosova Hora
Hřbitov je situován ve svahu blízko Kramšovenského potoka, asi 300 metrů vzdušnou čarou od náměstí. Založen měl být údajně již v roce 1580 a posléze byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1907. Čítá zhruba 500 náhrobků, které se rozkládají na ploše 3468 m2. Jedná se o cenný hřbitov s náhrobky barokními, klasicistními i moderními a pohřbívalo se zde do druhé světové války. Lze zde najít ale i pár hrobů poválečných. Nejstarší čitelné náhrobky pochází z 2. poloviny 18. století a je možné zde nalézt i hrob typu tumba. Součástí hřbitova je zachovalá klasicistní márnice a rozbořený domek hrobníka.
Jak ve své knize uvádí Čeněk Habart, lze si všimnout na náhrobcích dvou pokolení: „Lévy s označením harfy a Juda s koflíkem. Kameny rabínů mají znamení Aronovo (dvě ruce).“ Žehnající ruce kohenů.
Kněžské gesto požehnání roztaženými prsty obou rukou (opisují šin-šaddaj-všemohoucí) doprovázené slovy: “Nechť Ti bůh žehná a ochraňuje Tě, nechť pán nechá svou tvář zářit nad Tebou.“ Symbolická dvojice rukou tedy znamená, že je zde pohřben Kohen, potomek prvního velkokněze Árona.
Miroslav Fiala
