V současné době je evidováno v Příbramské oblasti 42 762 890 tun materiálů z uranové činnosti na odvalech (ke konci roku 2019). Úprava hlušinových materiálů na kamenivo probíhá již od roku 1966. Celková produkce kameniva z hlušiny činí dosud cca 30 milionů tun, včetně zpracování kamene z těžby při realizaci kavernového zásobníku plynu Háje (cca 1,38 milionu tun). Maxima bylo dosaženo v roce 1988 - 1 361 kilotun. Hlušina z těžby uranových rud byla ukládána na odvaly nebo od roku 1966 souběžně s ukládáním na odvaly zpracování na tříděné kamenivo na bývalé úpravně 1. Máj – Bytíz. 

Po zastavení těžby uranových rud v roce 1990 jsou zdrojem výroby tříděného kameniva vytvořené odvaly. Po vyhlášení likvidace těžebních a úpravárenských kapacit v oblasti Příbram v roce 1991 byla koncepce likvidace odvalů stanovena v Technickém projektu likvidace (TPL) SUL Příbram DIAMO a v navazujících aktualizacích (poslední platné do konce roku 2021). TPL a jeho aktualizace jsou schvalovány Ministerstvem průmyslu a obchodu.

K zajištění likvidace odvalů DIAMO disponoval v té době výrobní linkou na úpravně 1. Máj v lokalitě Bytíz. V souvislosti s privatizací byl DIAMO nucen výrobní linku předat společnosti ECOINVEST PŘÍBRAM. Privatizace byla realizována i přes tehdejší nesouhlasné intervence vedení SUL Příbram na MPO ČR. Realizací privatizačního projektu v roce 1996 DIAMO přišel o možnost aktivně řešit likvidaci odvalů v oblasti Příbram vlastními silami. Dále mohl pouze podporovat záměry externích privátních společností.

Záměry odtěžby odvalů v příbramské oblasti v procesu posuzování vlivů na životní prostředí:

Zpracování odvalu č. 15 na kamenivo, kapacita 200 kt/rok, oznamovatel Tarmac Severokámen, oznámení zpracováno (2002), ale nepodáno k dalšímu řízení.

Těžba a úprava kameniva z odvalu šachty č. 15, kapacita 250 tis. t/rok oznamovatel EKOTOTALBAU CZ, zpracovatel oznámení Středisko odpadů Mníšek, posudek Pavla Žídková, závazné stanovisko MŽP souhlasné 2017. Nerealizováno.

Těžba a úprava kameniva z odvalu šachty č. 19, oznamovatel ECOINVEST PŘÍBRAM, zpracovatel oznámení Středisko odpadů Mníšek, posudek Václav Obluk, závazné stanovisko MŽP souhlasné 2012. Nerealizováno

Zpracování odvalu jámy č. 9 na tříděné kamenivo, oznamovatel ECOINVEST PŘÍBRAM, zpracovatel oznámení Středisko odpadů Mníšek, posudek Bohumil Sulek, závazné stanovisko MŽP souhlasné 2013. Nerealizováno

Zpracování odvalu č. 11 na tříděné kamenivo, oznamovatel ECOINVEST PŘÍBRAM, zpracovatel oznámení Středisko odpadů Mníšek, posudek Václav Obluk, závazné stanovisko MŽP souhlasné 2012. V realizaci.

Využití odvalového materiálu při realizaci stavby R4 Skalka – křižovatka II/118 (odval jámy č. 11), oznamovatel Skanska, zpracovatel oznámení Středisko odpadů Mníšek, ukončeno zjišťovacím řízením (2015), realizováno.

Zcela odtěžen je odval jámy č. 21 (původní objem 370 282 m3) a prakticky dotěžen odval jámy č. 16 (původní objem 3 412 935 m3). V letech 2016–2017 probíhala odtěžba odvalu jámy č. 11 v rámci záměru „Využití odvalového materiálu při realizaci stavby R4 Skalka - křižovatka II/118“ cca 1 mil. t.

V současné době je odtěžován odval jámy č. 11 firmou ECOINVEST PŘÍBRAM.

Nejedná se tedy o činnost novou, ale o činnost, která je dlouhodobě prováděna při dodržování podmínek příslušných rozhodnutí správních orgánů, včetně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a relevantních legislativních předpisů.

Jednotlivé odvaly jsou evidovány v systému inventarizace úložných míst těžebních odpadů dle zákona 157/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Vlastnosti jednotlivých odvalů jsou dostatečně známy – pro jednotlivé odvaly zpracovány Průzkumy kontaminace a hodnocení rizika úložného místa těžebních odpadů (OPV, 2017), které jsou průběžně doplňovány na základě dalších prováděných prací (např. testy radiometrického třídění v areálu jámy č. 11).

Údaj o tom, že odvaly obsahují 400 000 t uranových rud je převzat v presentace koncepce nakládání s odvaly (DIAMO, 2017). Jedná se o údaj poněkud zavádějící, protože neobsahuje údaj o skutečném obsahu uranu v odvalech.

Odvaly jsou z části pokryty náletovou zelení. Jedná se především o invazivní druhy. V rámci přípravy záměru odtěžby jsou zpracovávány biologické posudky, které jsou aktualizovány před zahájením odtěžby. 

Kompletní botanický průzkum odvalů byl proveden v roce 2016 (Richard Višňák) - odval jámy č. 1, č. 2, č. 3, 3A, č. 4, č. 5, č. 6, č. 9, č. 10, č. 11 A, č. 11 – jižní část, č. 11 – severní část, č. 15, č. 16, č. 18, č. 19, č. 20, č. 21, č. 24, č. 25 a odval šurfu č. 42 František.

Porost v koruně a svazích odvalů, až na sporadické výjimky, lze charakterizovat náletovými křovinami a dřevinami. Lze vyloučit přímý vliv na přirozená stanoviště chráněných druhů flory a fauny.

Z aktuálních průzkumů v roce 2019: Odval jámy č. 11 a 19 - nebyl nalezen žádný zvláště chráněný druh rostlin; na lokalitě se nacházejí pouze běžné druhy živočichů. Odval jámy č. 15 nebyl nalezen žádný zvláště chráněný druh rostlin. Přímo ve vlastním sledovaném území odvalu č. 15 nebyl v roce 2019 ze zvláště chráněných druhů živočichů zjištěn žádný.

Příbramská uranová oblast je předmětem soustavného monitoringu složek životního prostředí, včetně radiační zátěže. Výsledky monitoringu za uplynulý rok jsou každoročně zveřejňovány na stránkách DIAMO /www.diamo.cz/cs a jsou tedy veřejně přístupné. Nikdy nebylo potvrzeno, že při realizaci odtěžby odvalů (včetně následné úpravy) dochází k významnému ovlivnění okolí prachovými částicemi a k významné akustické zátěži. Stejně tak nebylo potvrzeno, že při odtěžbě odvalů dochází k vyššímu uvolňování radonu do okolí – naopak odtěžbou odvalů dochází k snížení celkové radiační zátěže v oblasti. 

Radiační zátěž v předmětné oblasti je pod kontrolou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Tato problematika se netýká České inspekce životního prostředí ani Krajské hygienické stanice Středočeského kraje – nespadá do jejich kompetence.

Podle informací v mediích se proti odtěžbě odvalů staví obec Petrovice a obec Háje.

Překvapující je reakce zastupitele obce Petrovice, která je od odvalů vzdálená vzdušnou čarou více než 20 km a nemá s odtěžbou odvalů nic reálně společného. Obec Háje je známa dlouhodobě odmítavým postojem k využívání odvalů na svém katastrálním území.

V rámci vyjádření k oznámení dle 100/2001 Sb. „Využití odvalového materiálu odvalů jámy č. 11 a č. 19 při realizaci dopravních staveb“ a „Využití odvalového materiálu odvalu jámy č. 15 při realizaci dopravních staveb“ se vyjádřil jediný občan (k odvalu jámy č. 15) – nikoliv však negativně. Lze tedy zpochybnit tvrzení – Lidé na Příbramsku odmítají rozebírání hald po uranu.

Stávající odvaly po uranové činnosti představují plochu 126,6 ha. Nepředpokládá se odtěžba odvalů jam č. 2, č. 3A, č. 5 a odvalu jámy č. 20 - cca 15,7 ha; dále se předpokládá plocha 18,3 ha uvolněného odvalu jámy č. 16 pro další činnosti související s těžbou a úpravou odvalového materiálu. Postupnou odtěžbou odvalů se tedy uvolní cca 92,6 ha, které mohou být využity v rámci rozvojových plánů obcí.

Možnosti využití odvalových materiálů po uranové činnosti: 

· Přímé využití pro terénní úpravy – bylo aplikováno dříve v omezeném rozsahu max. do roku 1980 – výsledkem je zvýšený dávkový příkon gama v místech aplikace

· Využití pro zásypy důlních děl ve správě DIAMO s.p., v Příbramské oblasti (jámy, komíny apod). Jedná se ročně o malá množství do 500 t. Tato činnost bude probíhat i nadále.

· Zpracování odvalových materiálů mokrou cestou na tříděné kamenivo s ukládáním kalů na odkaliště DIAMO Provozováno od roku 1966 Československý uranový průmysl (ČSUP), v roce přejmenováno DIAMO, státní podnik, od 15. 5. 1996 ECOINVEST PŘÍBRAM, v rámci privatizace – provozováno dosud. V současnosti převoz materiálů jámy č. 11 do provozovny ECOINVEST PŘÍBRAM.

· Zpracování odvalových materiálů suchou cestou na místě na tříděné kamenivo s nižšími nároky na radiologické vlastnosti - v letech 2016 – 2017 probíhala odtěžba odvalu jámy č. 11 v rámci záměru „Využití odvalového materiálu při realizaci stavby R4 Skalka - křižovatka II/118“ - cca 1 mil. t. Zpracování odvalů tímto způsobem je předmětem záměrů odtěžby a úpravy odvalů jam č. 11, 15 a 19 pro účely dopravních staveb v regionu v nejbližším období s celkovou předpokládanou odtěžbou do 2 125 tisíc t odvalových materiálů po dobu 10 let. Skutečná odtěžba bude závislá na realizaci příslušných staveb v regionu

Nároky na známé významné dopravní stavby v regionu:

Pokračování stavby D4 v úseku – křižovatka II/118 - Milín – Mirotice, rozšíření - potřeba 676 599 m3 kameniva, tj. cca 1 120 000 t.

Jihovýchodní obchvat Příbrami – předběžná potřeba cca 200 000 m3 kameniva, tj. cca 330 000 t

· Přepracování odvalových materiálů suchou cestou na tříděné kamenivo s použitím radiometrických metod pro oddělení materiálů s vyšším obsahem přírodních radionuklidů a vyšším obsahem oddělitelných minerálů kovů, s následným využitím. Tento postup je fázi poloprovozních zkoušek na modelovém zařízení v areálu jámy č. 11. 

· Postupný převoz vybraných odvalů (vhodných pro výrobu tříděného kameniva) např. na uprázdněný odval jámy č. 16 a následné zpracování suchou cestou na tříděné kamenivo s využitím technologií dle předchozího bodu. Jedná se o koncepci, která je dále rozpracovávána a její konečná podoba bude předmětem dalších jednání.

· Alternativně zpracování suchou cestou na tříděné kamenivo na místě odvalu s využitím technologií dle předchozího bodu. Jedná se o další rozpracování koncepce.

Lze tedy reálně předpokládat, že předmětná činnost – výroba tříděného kameniva z odvalů po uranové činnosti – bude i nadále pokračovat a vzhledem k zásobám vhodné suroviny po dobu ve vyšších desítkách let.

Odtěžba odvalů bude probíhat v souladu s platnými legislativními předpisy a vydanými rozhodnutími.

Reálně nelze předpokládat významné ovlivnění obyvatel v okolí odtěžby a úpravy, a to včetně pocitu pohody. 

Obavy z odtěžby odvalů po uranové činnosti presentované v mediích jsou neopodstatněné, což lze doložit z dosavadní odtěžby odvalů.

Výroba tříděného kameniva z odvalových materiálu po těžbě uranových rud má nepochybně značný přínos v tom, že pro potřeby regionu není nutno otvírat nebo provozovat primární ložisko stavebního kamene, což je nesporný ekologický přínos. Rovněž tak postupná odtěžba hald pro daný účel představuje postupné odstraňování staré ekologické zátěže území, včetně snížení radiační zátěže a pozitivního vlivu na krajinu. Uvolněné území po odvalech po rekultivaci lze využít pro rozvojové plány obcí.

Nerealizace další odtěžby odvalů znamená:

· trvalá blokace pozemků, na kterých jsou odvaly umístěny

· zakonzervování stávajícího nevyhovujícího stavu zvýšené koncentrace radonu a následného uvolňování dceřiných produktů radonu

· podpora zavlékání invazivních rostlin a dřevin s možností šíření mimo odvaly 

· odvaly jsou většinou realizovány pod sypným úhlem – rekultivace svahů je prakticky nerealizovatelná bez záborů dalších pozemků 

· náhrada stávajícího zdroje tříděného kamenivo pro region jiným zdrojem

Výrobu tříděného kameniva z odvalových materiálu po těžbě uranových rud lze považovat za činnost veřejného zájmu.

Autor: Josef Tomášek, Středisko odpadů Mníšek