V tom roce si májové šeříky u nás pospíšily. Snad i ten šeřík vycítil, že každou hodinou se blíží  tak dlouho očekávaná Svoboděnka. Rudá armáda společně s 1. čs. armádním sborem osvobozovala již od října 1944 Československo,  4.dubna byla osvobozena Bratislava, 22. Opava, Mikulov, 26. Brno. Ví náš student, že slezskou metropoli Ostravu 30. dubna osvobodila 1.čs.tanková brigáda ? 1.5. povstali v Přerově, 2.5. v Nymburku, Poděbradech, 3.května povstala podkrkonošská Úpice, Turnov, Jilemnice, předběhli Prahu, či Plzeň. Nacisté se mstili, vypalovali vesnice, vraždili. Milionová armáda „Mitte“ hledala cestu na západ.  
 
Bitva o Berlín se stala závodem Spojenců, kdo první vstoupí do Berlína. Zejména britský premiér W. Churchill chtěl dát světu najevo, kdo je vítězem této války. Jaká prožíval muka, když 13. dubna Rudá armáda osvobodila Vídeň ? Stalin si tuto možnost uvědomoval, jeho prioritou se stalo dobytí Berlína. Stalin tímto útokem pověřil  maršály Žukova a Koněva, od 26.dubna probíhaly boje již v centru Berlína. 30.dubna sovětští vojáci Jegorov a Kantaria vztyčili vlajku SSSR nad kopuli Říšského sněmu, ve stejný den Hitler spáchal sebevraždu. 2.května berlínská posádka kapitulovala. Tolik stručná historie, jen v Berlíně padlo 200.000 obránců Berlína, na 150.000 sovětských hrdinů. Tato čísla vypovídají o urputnosti pouličních bojů o Berlín.

 
Šestého května vstoupila do povstáním osvobozené Plzně americká armáda. České polistopadové vydání válečného deníku G. Pattona „Válka mýma očima“ věnuje Plzni a západním Čechám, několik řádků. Pro generála Pattona to byla nejspíše jen  epizoda na jeho velké bojové cestě. To dnešní vylepšování zásluh USA je proto nedůstojné, je nejspíše snahou dohnat ponížení podílu americké armády při osvobození ČSR.  
 
Nekádrujme hrdiny po 76 letech ! Bojovali s nacismem, umírali za jejich, či za naši vlast. Ti s rudou hvězdou, bojovali i za naši Svoboděnku. Dnes jejich pomníky mizí, hrdinové jsou pod rouškou noci zbaběle odvážení do přítmí depozitářů, mají být vymazáni z naší historie, místo falešného potlesku, spíše panuje občanský stud nad tímto krokem. Na jedné straně vidíme přebujelé oslavy, na druhé straně brutální neúctu k osvoboditelům Československa. Tím smutným příkladem se stal z rozhodnutí nějakého starosty maršál Koněv, slavný vítěz od Berlína, nositel československého Vojenského řádu Bílého lva 1.třídy, nositel nejvyšších spojeneckých vyznamenáních USA, Británie, Francie, Jugoslávie, …  pod jehož velením bojoval i 1.čs. armádní sbor. Každá oběť, každý hrdina má mít naši úctu, jak těch 140 000 padlých příslušníků Rudé armády, tak i 30 000  rumunských vojáků, či 116 amerických hrdinů, všichni padli při osvobození Československa. Povězte studentům, jak těžce se rodila Svoboděnka.  
 
Autor: Přemysl Votava