Středisko odpadů Mníšek zpracovává posouzení vlivů tohoto záměru na životní prostředí. Zadání dostalo od navrhovatele záměru – Diamo. Josef Tomášek ze Střediska odpadů Mníšek zveřejnil v pondělí 10. srpna 2020 na stránkách pribramsky.denik.cz článek: „Odtěžba odvalů po uranové činnosti v Příbramské oblasti“ ve kterém zdůvodňuje, že rozebírání hald neškodí a je to dobrý nápad. Nevím, zda záměrně či z nedostatku informací použil několik nepravd a zavádějících informací.

Začnu svou osobou. Jmenuji se Petr Štěpánek, jsem starostou obce Petrovice a krajským zastupitelem. Právě jako krajský zastupitel se problémy regionu, ve kterém jsem zvolen, zabývám. Nikoli tedy jako starosta vzdálených Petrovic.

Velkou nepravdou je, že se na haldách nevyskytují chráněné rostliny. Jejich značný výskyt potvrdil „Botanický průzkum odvalů uranových dolů v oblastech Příbram a Rožná“ z roku 2016 – Richard Višňák. Stejně tak přirozená rekultivace náletovými dřevinami není hrozbou, jak pan Tomášek uvádí, protože se nejedná o invazivní druhy, ale převážně o břízy, smrky a borovice.

Využití kameniva pro stavbu silnic je bezpochyby záslužné a správné. Bohužel využitelnost kameniva z hald je velmi omezena. Nejedná se o sourodý materiál a lze ho použít jen do spodních, nekonstrukčních vrstev. Předpokládá se, že nevyužitelného materiálu je více jak 50 % a tento bude uložen trvale na nově vzniklém centrálním odvalu u obce Háje. Tento proces je odhadován na 30 – 50 let. Desítky let transportování materiálu po těžbě uranu. Nevěřím tvrzení, že tento proces nebude doprovázen hlukem, zvýšenou prašností a nárůstem nákladní dopravy. Právě naložení materiálu z haldy těžkou technikou, následný odvoz nákladními automobily bude největším zdrojem prachu, hluku a nadměrné dopravní zátěže.

Pan Tomášek ve svém vyjádření zmínil, že v současné době haldy škodí životnímu prostředí uvolňování radonu a dceřiných produktů radonu. Jak tomu bude, až se s haldami začne hýbat, až se otevřou a provzdušní? Nikde na světě, ani v ČR se radon a dceřinné produkty ve vnějším prostředí, v ovzduší volné přírody neměří a neexistuje zákonná povinnost měření provádět, protože se zkrátka nejedná o ohrožení zdraví obyvatel. Na jedné straně se z vyjádření pana Tomáška dozvídáme, že se jedná o zcela neškodný materiál pro stavbu silnic, na straně druhé o ekologickou zátěž. Tento protimluv ve mne vzbuzuje dojem, že posudky ze Střediska odpadů Mníšek jsou účelové a nemám k nim důvěru. Otázkou zůstává i to, proč vůbec pan Tomášek hájí rozebírání hald. Možná z důvodu, že již v minulosti zpracovával souhlasná stanoviska z rozebírání hald a má se podílet také na hodnocení tohoto posledního záměru. Samozřejmě se jedná o odborné práce, které jsou velmi dobře finančně hodnoceny. Ekonomický zájem pana Tomáška je tedy naprosto jasný.

Rozebírání hald komentovalo mnoho geologů a odborníků na životní prostředí. Mezi nejznámější patří Václav Cílek. Stanovisko odborníků je jednoznačné. Nehýbejme s haldami po těžbě uranu!

Ze všech výše uvedených důvodů jsem proto spoluautorem Petice proti rozebírání hald na Příbramsku. Začátkem září budu informovat podnik Diamo a Ministerstvo životního prostředí, kolik lidí petici podepsalo. Rozhoně se ale nejedná o jednoho občana, jak jsem se ve článku pana Tomáška dočetl.

Autor: Petr Štěpánek, starosta obce Petrovice a krajský zastupitel