Po nasazeni v karpatsko-dukelské operaci se naši dělostřelci přesunuli k polskému městu Jaslo na pomoc Rudé armádě se sovětskou ofenzívou, která otevřela cestu na Berlín. Po tom, co dělostřelectvo 1. československého armádního sboru nenápadně zdolalo 90 kilometrů k polskému městu Jaslo, dostalo společný úkol – prorazit německou obrannou linii. Příprava, která trvala tři týdny, musela probíhat po nocích kvůli utajení. Dne 15. ledna 1945 přesně v 8:45 začal útok a čtrnáct stovek děl a minometů začalo pálit.

„Byl lehký mrazík a najednou zahřměla děla a vůbec nebylo slyšet jednotlivé rány. Všechny se slily v jeden obrovský hukot. Němci se skoro nebránili, protože kdyby vylezli z úkrytů, tak by je dělostřelecká palba ihned zlikvidovala. Ustupovali potom až ke Krakovu,“ takto popsal útok Rudolf Veltruský, který v bitvě u Jasla válčil. Odstřelování trvalo do 9:50 a pět dělostřeleckých pluků při Západokarpatské operaci v bitvě u polského městečka Jasla, vystřelilo tisíce granátů.

Urban Ocilka vzpomíná: „Němci dostali pořádný výprask. Takže naši dělostřelci se účastnili významné akce na frontě jako nikdy předtím. Já na to byl tak hrdý! Jak nám to všechno klaplo.“ U Jasla působilo asi 2500 čs. vojáků a důstojníků s 94 děly a minomety. Díky tomu, se tato akce stala největším válečným nasazením čs. dělostřelectva v dějinách. Všem čs. jednotkám bylo uděleno pochvalné uznání a poděkování, zvláště pak československým dělostřelcům. Obzvláště ale 3 z 5 československých pluků, kteří dostali čestný název „Jaselský“.

Autor: Gabriela Kugler