V polovině dubna čeká několik nejzkušenějších mezioddílové setkání v Olomouci. Celé jaro je, oproti předchozím letům, věnováno přípravě tábora. Stojí před námi totiž nelehký úkol – vybudovat celé tábořiště tak, abychom na něm v létě mohli bez problémů strávit dva týdny.

Při čtyřech nabitých víkendech je na louce za městem Březnice odpracováno stovky hodin. Velkou zásluhu na tom, že se vše povedlo, mají především rodiče, kteří přispěli radou, pomocí nebo obojím. Poděkování patří i městu Příbram, které poskytlo finanční dotaci, díky které jsme mohli pořídit nové stany týpí.

Samotný tábor pak proběhl na přelomu července a srpna. Třicet táborníků mělo tu možnostsi užít dva týdny pobytu v přírodě. Byť nás prvních pár dní trápilo velké sucho a po zbytek tábora naopak deště, byl to snad pro všechny skvělý zážitek. Během dne byl obvykle program zaměřený na poznávání přírody nebo tábornické dovednosti, podle počasí jsme si užili spoustu her v lese, na louce nebo v jídelně pod střechou, proběhl jednodenní výlet do Březnice a dvoudenní výprava na bývalé mohawské tábořiště u Orlíku.

Večery jsme obvykle trávili v týpí při zpěvu, povídání nebo hrách. Sedm z nás složilo u slavnostního ohně slib a tři skautky úspěšně prošly náročnou Zkouškou tří orlích per. Nešlo však jen o samotný program– důležitou součástí skautského tábora je také schopnost postarat se sám o sebe a pomocim ladším táborníkům.

Každý tak měl službu v kuchyni, noční hlídku nebo pomáhal připřípravě dřeva. Podívat se za námi a pomoci s programem přijelo i několik kamarádů. Důležitým milníkem Tábora nové éry byly volby vedení. 6. náčelníkem Mohawků se stal Samotář a pod jeho vedením jsme 5. září 2023 zahájili 26. období kmene Mohawk.

Jelikož jsme se opět rozrostli (v září nás bylo přes 40!), změnilo se i uspořádání schůzek a došlok rozdělení na mladší a starší. Uplynulé čtyři měsíce přinesly několik dalších výprav. Na tu první vyrážíme v půlce září na jihočeskou Blatenku. V říjnu jsme měli víkendovku v milínském pivovaru a mladší si užili jednodenní výpravu v ulicích Příbrami.

Listopad patřil našemu tradičnímu cíli – Kubrychtověboudě v Českém krasu. Letos to bylo díky domluvené prohlídce štol o to zajímavější. Prosinec jsme zahájili víkendem na uzlařském závodě v Kolíně. Během dalších dvou víkendů jsme měli akci s pečením perníčků, tradiční vánoční nadílku a posledním podnikem byla výpravas rodiči, při které jsme vyrazili na vrch Květná.

Minnulý rok byl ve znamení mnoha zajímavých chvil a důležitých změn. A proto bychomrádi ještě jednou poděkovali všem, kteří přispěli k jeho zdárnému průběhu: rodičům a různým kamarádům za pomoc při budování tábořiště, ale i za celkovou podporu, a městu Příbram za to, že nás finančně podpořilo.