Kliknutím zvětšítePokud se bude dál těžit, klesnou hladiny podzemních vod o 20 metrů. Domy v Žitavě ohrozí sesuvy půdy a řeka Nisa, která je už nyní znečištěná sírou, se může propadnout přímo do dolu. To jsou závěry posudku německého hydrogeologa Ralfa E. Kruppa, který zveřejnila Žitava minulý týden.
Vědec zkoumal vlivy těžby hnědouhelného ložiska v dole Turów na vodní poměry v Německu. „Na německo-polské hranici dosáhl pokles podzemní vody od začátku těžby 100 metrů. Do roku 2044 lze v této oblasti očekávat pokles o dalších 20 m.
Žitava se nachází v oblasti depresního kuželu, jehož vlivem dochází k nezvratným poklesům horninového podloží. V důsledku pokračování těžby bude klesání podloží pokračovat a nelze vyloučit, že jeho vlivem dojde k poškození nemovitostí v Žitavě. Na hranici dojde podle odborného odhadu do roku 2044 k poklesu podloží na 1,2 m.
V centru obce Žitava do roku 2044 horninové podloží klesne na 36 – 72 cm,“ vysvětlil během veřejné prezentace Krupp. Podle dalších závěrů vědecké studie jsou vlivem kyselé důlní drenáže v Lužické Nise pravidelně detekovány významně zvýšené koncentrace síranů. „Tento trend lze pozorovat také u kadmia, uranu a niklu. Vlivem těchto zvýšených koncentrací je chemický stav těchto vodních útvarů podle Rámcové směrnice o vodě klasifikován jako „nevyhovující,“ uvedl hydrogeolog a dodal také, že oproti tvrzení provozovatele dolu, společnosti PGE, bude zaplavení dolu po skončení těžby trvat asi 144 let a ne 35 – 37 let, jak uvádí PGE.
„Rizika, která zasahují na německé území, vyplývají také z mechanické nestability svahů a výsypek v dole Turów. Během záplavové fáze dolu je dosaženo kritických podmínek, které mohou vést k protržení náspu Lužické Nisy a k jejímu proniknutí do dobývky dolu s katastrofálními následky,“ uzavřel prezentaci Krupp, který studii zpracoval na popud Greenpeace a organizace Frank Bold Society (FBS).
Hlavním důvodem pro vznik studie byl nedostatek informací o dopadech těžby na německé území. „Doposud tyto negativní dopady nebyly známé. Němečtí úředníci neměli co připomínkovat, protože jim chyběla data. V Bruselu se nás ptali, proč si na Turów stěžuje jen Česká republika, Němci ale neměli relevantní data,“ vysvětlila advokátka Petra Urbanová z FBS.
Studii zpracoval Ralf Krupp na základě dat od provozovatele dolu, a navázal tak na předchozí práci polského hydrogeologa Sylwestra Kraśnického. Závěry byly natolik vážné, že je nechal starosta Žitavy Thomas Zenker ověřit nezávislými odborníky. „Naléhám na specializované úřady státu Sasko, aby podle příkladu české strany znovu přezkoumaly rizika a v případě potřeby podnikly proti projektu právní kroky,“ uvedl Zenker a dodal: „Nemáme právo připravit naše sousedy o důležité živobytí přes noc. Ale musíme ochránit naše město, region a jeho obyvatele.“
Podle Nikol Krejčové z Greenpeace teď bude záležet, jak se k tomu postaví polostátní energetická společnost PGE. „Myslím si, že to bude podobné jako s českou stranou, tedy že nebudou chtít uznat svou vinu, respektive negativní následky těžby na okolní státy,“ řekla pro Deník Krejčová.
Společnost PGE dlouhodobě odmítá, že by těžba uhlí v Polsku měla negativní dopady na české pohraničí. Podle vedení společnosti je úbytek vody následkem klimatické krize. Na dole Turów chce těžit až do roku 2044.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
