Jak jste vnímal zápas proti “své“ Příbrami?
Bylo to těžké z hlediska toho, že jsem znal všechny. Jak u nás, tak u nich. Takže takový rodinný zápas. I na střídačce jsem se klidnil a nebyl tak emotivní, jako bývám (směje se). Abych se tam nehádal s kluky, které znám. Z tohoto pohledu zvláštní zápas. Samozřejmě přeji klukům na FK co nejlepší. Byl jsem rád za nějaké výkony, které předvedli.

Kdo například?
Například Kramy (Štěpán Krameš). Šestnáctiletý kluk, kterého jsem trénoval taky delší dobu. I za něj jsem byl docela rád.

Jaké bylo postavit se proti “svým“?
Těžké. Hecovali jsme se kluky. I se Zápem (Tomášem Zápotočným) trošku. Bohužel ho nakonec vyhrál on. Chtěl jsem souboj nějak vyšperkovat. Ještě, že jsem z toho ubral. Bylo to zajímavé.

V čem?
Přišlo se podívat hodně známých lidí. I od kluků, které jsem trénoval. Hodně SMS mi přišlo, když se hrálo. Přáli mi i bývalí kluci, které jsem trénoval v Příbrami, ať zápas zvládneme. Musím říct, že se hrál celkově dobrý fotbal. Příbram měla prvních dvacet minut výborných. My jsme zůstali ještě v šatně.

Tochovice doma prohrály podruhé za sebou.
Příbram jasně ovládla derby. Tochovice přejela rozdílem třídy

Co se v člověku mísí, když ho poráží jeho mateřský klub?
Na jednu stranu jsem samozřejmě naštvaný, zklamaný. Na tu druhou si člověk řekne, že je lepší prohrát s ním než s někým jiným. Příbram má teď taky složité období, ať už po finanční stránce nebo co se týče mládeže. Fandím áčku, béčku, všem, ale tenhle zápas jsem chtěl vyhrát, protože rezerva sežene jinde. O ní bych se nebál. Za mě nejlepší a nejfotbalovější tým v divizi.

Mohl jste z tohoto zápasu odejít jako vítěz či poražený?
Myslím, že těžko. I kdybych vyhrál s Tochovicemi, tak druhý den budu s dalšími kluky na tréninku v Příbrami, kteří by byli zklamaní. Bylo to z tohohle pohledu obtížné. Potkáme se ještě na jaře a uvidíme jestli v dalších letech. Ten B-tým patří do ČFL s tímhle týmem. Kéž by se jim podařil postup.

Jaký byl trénink s dorostenci? Dal jste jim kvůli porážce co proto?
Určitě ne! Někteří ho měli volnější. Ti co hráli kratší dobu, tak měli normální trénink. Devatenáctka se už připravuje na sobotní zápas v Pardubicích, osmnáctka zase na duel s Hořovicemi. Už zase budeme směřovat tímto směrem. Když Zápo bude potřebovat pomoct v sobotu s B-týmem, tak tam určitě někoho pošleme. Proti Tochovicím hrálo šest kluků z dorostu.

Předseda Ladislav Černý v dresu Tochovic
Málo hráčů? Předseda v divizi na plac! Jsem jako Jarda Kužel, žertoval Černý

Když člověk viděl své svěřence na straně soupeře. Bylo tam nutkání jim něco poradit, nebo ne?
Určitě jsem využil některé slabiny kluků, abych je poradil jakoby naším (Tochovicím). Takže jsem jim něco řekl, kde dochází k chybám. Musím ale říct, že začátek jim vyšel tak dobře, že jsme do zápasu dostali opravdu pozdě. I když jsme měli šance ve druhém poločase do 55. minuty jsme mohli utkání otočit a měli jsme tři tutovky. Jinak ho ale kontrolovali. Když někdo trénuje sedmkrát týdně, je zkrátka znát.

Poznal někdo na vás, že to ve vás vře?
Ani ne. Všechno bylo klidnější. Trošku jsme se hecli před a během zápasu. Jinak vše bylo v klidu. Ke konci už jsem chtěl hráče trošku pošetřit na Petřín. Přece jenom na rytmus sobota-středa-sobota nejsou dlouho hráči zvyklí a máme jich hodně mimo.

Kdo konkrétně?
Za mě Venca Janů vzadu, který by dodal klid, aby ho ze začátku dodal.

Náboj utkání navíc dodalo střídání Daniela Huni, který dlouho hrál v Příbrami. Bylo tohle domluvené?
Určitě. On dělá tři týdny na lodi a další tři doma. Akorát přijel v poledne před zápasem. Tak jsem mu řekl, zda by nám nešel pomoc, protože zkušenost potřebujeme. Určitě nám pomohl a budu ho brát i proti Petřínu.

Martin Macík odhalil nový kamion pro Dakar
Macíkův nový kamion pro Dakar 2023 vyjel z dílen. Má dvojče!

Takže symbolika spojená s Příbrami nehrála roli?
Byla tam taky. Měl hrát už prve. Bylo štěstí, že se zápas odložil a vyšel na moment, kdy akorát přijel. Trošku ho pronásledoval. Psali jsme si v týdnu a vzal jsem ho.

Jak on bral zápas s Příbramí?
Určitě se chtěl ukázat proti bývalému klubu. I pro něj to muselo být těžké utkání. Protože on trénoval úplně všechny kromě Aniha, který sice hrál poločas, ale podle mě patří do první ligy. Stihl jim dát trošku do těla. Říkal jsem tochovickým hráčům, že mi tam chyběla malinko jít víc do souboje a dát jim to trošku sežrat. Nechali jsme si od nich nakopat.

Zápas nakonec skončil 1:5 z vašeho pohledu. Dalo se v něm vůbec uspět?
Kdybychom plnili to, co měli, tak dalo. Nevím, jestli hráči zápas trošku podcenili, ale je něco jiného hrát zápas s Hořovicemi, které jsou zalezlé, čekají na nás. Najednou na hřiště vyběhlo deset příbramských vlčáků, kteří nás honili po hřišti, což nám ze začátku dělalo problém. Druhý poločas jsme chtěli stejně jako oni a najednou měli problém a donutili jsme je k tomu samému, co oni nás. Tyhle zápasy nás ale posunou dál. S takhle kvalitním týmem jsme se ještě nepotkali.

Kocouři se rvali, ale na úvod prohráli se Lvy
Třetí set zlomil zápas. Kocouři na úvod prohráli se Lvy

Když ale po čtyřiceti sekundách dostanete gól, druhý ve čtvrté minutě, tak se plány plní těžko…
Přesně. Plán si myslím, že nebyl špatný. Bohužel jsme ho začali plnit až po úvodním výpadku. Pak jsme začali hrát něco, co jsme chtěli. Nějaký přechod. Poté, co jsme dali na 1:3, tak Petr Sirotek měl na hlavičce tyčku a mohl se hrát jiný zápas. Na druhou stranu v tom kontextu zasloužené vítězství Příbrami. My jsme hráli třicet minut, soupeř šedesát.

V přípravě 2:6, teď 1:5. Co všechno zlepšit, abyste byli v odvetě konkurenceschopnější?
Ideálně mít pět tréninků týdně. Hráče vidím kompletně jenom čtvrtek a pátek. V úterý s námi netrénují hráči z Písku. V pátek ale zase nemůžu udělat těžký trénink, protože v sobotu ráno většinou hrajeme. Nechci hráče připravovat tolik na soupeře, ale v dospělém fotbale je to potřeba. Takže potřebujeme máknout přes zimní přípravu, abychom byli kondičně připraveni a aby byli všichni zdraví. Pořád máme výpadky, zranění a tresty. Tošovský a Čížek na hřišti chyběli.