Až na úvod měli svěřenci trenérů Marka Nikla a Tomáše Zápotočného po zbytek zápasů nad soupeřem ze Slezska navrch. Nicméně dokázali odpovědět pouze jednou. Hosté se s postupem času zalezli a nechali hrát Příbram, která soupeře přehrávala. I proto 22letý útočník věří, že v dalších kolech začnou sStředočeši duely vyhrávat. Zatím jeho trefa stačila pouze na remízu.
Byla to pro vás složitá střela?
No … Ani jsem se moc nerozmýšlel. Byl jsem z úhlu a poslal jsem míč na bránu. Viděl jsem, že tam se štěstím propadl, za což jsem ohromně rád, že jsem to prolomil a doufám, že tak navážu v dalších zápasech.
Navíc se jedná o první branku vstřelenou za Příbram v ostrém zápase. Jaký je to pocit?
Určitě je o něčem jiném dát gól v mistrovském zápase než v tom přátelském. Pocit je o to lepší. Minule byl o to specifičtější, protože byl proti Bohemce. Teď se jednalo o mistrovské utkání před skvělými fanoušky, kteří nás hnali a pomohli nám. Za to jsem rád.
Vás bolí ruka. Co se stalo?
V první půli letěl dlouhý balon. Srazili jsme se s Manuem (Emanuel Anih) a dopadl jsem na zem s rukou pod sebe. Chvilku se mi z toho motala hlava, jak to bolela, ale věřím, že vše bude dobré a jenom naražené a budu v pořádku do dalších zápasů.
V první půli jste měli hodně šancí. Karviná sice dala první gól, ale vytratila se ze hry. Vy jste valili jeden útok za druhým, ale nic nepřicházelo. Jak jste to viděl?
Po pravdě jsem byl v prvním poločase rád, že jsem rád, protože mě bolela ruka. Musím říct, že kluci hráči skvěle a vypracované šance byly zasloužené. Bohužel jsme tam ani jednu nedotlačili. Pevně věřím, že takové zápasy budeme schopní vyhrávat třeba 3:1.
Karviná v podstatě vyztužovala sestavu obrannými hráči. Cítili jste, že máte sílu zápas zlomit?
Něco jsme si řekli o půli. Myslím si, že oni stáli docela vysoko, což byla voda na náš mlýn, protože jsme vepředu poměrně rychlí, takže nám to dodávalo sebevědomí. Docela brzo po začátku druhého poločasu jsme dokázali srovnat, bohužel už však nikoliv otočit, což je jediné, co mě mrzí.