Samotná zpráva o zadržení Romana Berbra a s tím spojené další záležitosti, které posléze vrhly temné stíny na český fotbal, ho nepřekvapila. „Nečekal jsem ale, že to půjde do takové hloubky. Je to jako agónie socialismu v letech 1988 a 1989. Začíná to mít tragické rozměry, protože rozsah je opravdu obrovský. Není to dobrý obraz fotbalu. Bohužel to má dopady v mnoha směrech. Především to odrazuje mládež od této krásné hry,“ poukazuje na důsledky nejvýše postavený muž ve vedení Spartaku Příbram.

Řešení? Králíček vidí jen jedno. A sice rozsáhlou personální obměnu v jednotlivých patrech FAČR. „Je potřeba vyslat jednoznačný signál, že tato éra skončila. Bohužel se tak ale neděje. Ti, co to způsobili či akceptovali, vytahují do boje za své zájmy a ne za zájmy fotbalu,“ naráží tím mimo jiné na ambice současného předsedy krajského fotbalového svazu Miroslava Liby, který se dle svých vyjádření hodlá ucházet o křeslo předsedy FAČR.

Právě Liba, který je shodou okolností příbramským rodákem, je však nechvalně proslulý už ze své předchozí rozhodcovské kariéry – jeho jméno figurovalo v kauze „Ivánku, kamaráde“ v roce 2004 (původně byl policií obviněn z korupce, ale na základě jím podané stížnosti, která byla vyhodnocena jako oprávněná, statní zástupce nakonec obvinění stáhl). Jako funkcionář pak je označován za stoupence Romana Berbra.

„Mirek Liba je pro mě symbol toho nejhoršího, co fotbal vyprodukoval. Znám jej třicet let, oceňuji jeho houževnatost, ale kam nasměroval fotbal, na čem se podílel, jak k tomu přistupoval, jak to řešil… To pro mne nemá smysl dále rozvádět. Pakliže se má fotbal očistit, tak pánové jako on nesmí mít ve fotbale žádnou pozici a vliv,“ má jasno Králíček.

„Je to práce na několik let. Musí se jít krok za krokem a cílem by mělo být vrátit se k podstatě fotbalu. Tou je radost z pohybu, emoce a nadšení. Bez ohledu na úroveň. Je jedno, co hrajete, i když ambice samozřejmě musí být co nejvyšší,“ nastínil.

Otázka ale podle něj zní: Kde vzít jiné lidi? Nabízí se členové hnutí (F)evoluce. „Je to jedno z možných řešení,“ připouští prezident příbramského klubu, přestože i zde vidí jedno důležité ale… „Hlavní protagonisté to skutečně musí myslet vážně, musí si to jít odpracovat a ne jen zvedat opoziční hlas. Zatím to tak plně necítím,“ přiznává.

O novém vedení středočeského fotbalového svazu se bude rozhodovat 4. března, kdy je naplánována volební valná hromada. Té se zúčastní zástupci klubů, které se na základě preferenčních hlasů dostaly do vymezené kvóty pro jednotlivé soutěže. Člen Spartaku Příbram ale mezi nimi nebude.

Klub se totiž nedostal mezi jedenáctku vyvolených z I. A třídy skupiny A. V hlasování získal stejný počet hlasů (7) jako Chlumec, který následně dostal přednost na základě losu a zaplnil tak poslední volné místo.

„Za nějakých jednadvacet let, co jsem ve vedení klubu, zástupce Spartaku na krajské valné hromadě vždy chyběl. Nechápu to. I když je to dle platných stanov. Podle mého názoru by měly mít právo hlasovat všechny kluby. Tím spíše v této situaci,“ podivuje se Králíček.

Šanci vyjádřit svůj názor v rámci hlasování bude mít alespoň na okresní úrovni, kde Spartak Příbram mezi voliteli rozhodně chybět nebude. A zde má Vladimír Králíček celkem jasno.

„Okres je stabilizovaný, finančně prý dobrý. Nicméně je zde potřeba udělat personální změny včetně postu předsedy. Nic osobního proti panu Havlovi (současný předseda OFS Příbram pozn. red.) nemám, nemohu mít. Ale za mne to dále dělat nemůže. Vazby na Mirka Libu a další osoby jsou velké, proto není žádná záruka, že by se myšlení a vazby změnily. Tady nejde o okres, ale o to, jaká bude základna k vyšším strukturám, tedy k té krajské a celostátní. To všechno jsou spojené nádoby,“ tvrdí prezident Spartaku Příbram.