Co se v létě změnilo, že jste se rozhodl pro přesun ze Sedlce-Prčice do Sedlčan?
V Sedlčanech jsem působil celé mládí, pak jsem pendloval do Sedlce a zpátky. Loni v létě jsem měl ještě štaci v Rakousku, kterou jsem zkusil. V zimě mi ale skončila smlouva a tím, že tady byl bratr a Tomáš Glogar, tak jsem nechtěl dělat třetího gólmana. Rozhodl jsem se půl roku zůstat v Sedlci a pak se uvidí. Skončilo to tak, že Glogy je teď zraněný, tak jsem šel s bráchou dělat gólmanské duo.

Byla to hodně velká motivace zahrát si bratrem?
Určitě. Nevím o tom, že by někde jinde měli brankářské duo tvořené sourozenci či příbuznými. Těšil jsem se na to. Doufám, že se brácha dostane taky do brány a budeme se točit. Doufám, že hlavně budeme sbírat body.

Sedlčany doma remizovaly s Poříčany.
Video: Tři červené i strkanice. V Sedlčanech tryskaly emoce. Tatran uhrál bod

Zatímco v poli byste mohli nastoupit oba, tak v bráně pouze jeden z vás. Jak vnímáte váš minisouboj?
Myslím si, že v pohodě. Už při tréninku si dokážeme vyjít vstříc. I když jsme bráchové, tak máme spolu kamarádský vztah. Podporujeme se navzájem. Když je v bráně jeden, tak druhý ho vždy podpoří.

Takže žádná rivalita mezi vámi není?
Není. Sice může chytat jenom jeden, ale nic takového tam není.

Jaká byla vůbec vaše domácí premiéra po návratu do Sedlčan?
Nebyly tři body, takže špatná. Šli jsme do zápasu s tím, že je chceme získat, což se ale bohužel nepovedlo. To co nás sužuje už z dřívějška, neproměňování šancí, tady taky bylo. Kdybychom vyhráli 4:1 nebo 5:1, tak by nikdo nemohl říct ani slovo.