Na jaře dvě záchrany na dvou frontách – s Novou Vsí jako hráč, s Chlumcem jako trenér. Která byla těžší?
Asi spíš Nová Ves, protože Chlumec měl docela slušné mužstvo. Individuálně celkem dobré hráče. Byl jsem se na ně podívat na třech zápasech a dostávali laciné góly a bylo to spíš o herní disciplíně, což si hráči uvědomili a celkem v klidu soutěž zachránili. V případě Nové Vsi jsme mužstvo lepili každé utkání bez kvalitního útočníka a ve všech duelech jsme měli problém dát gól ze hry. Spíš jsme je stříleli ze standardních situacích a vzadu hráli na nulu. Obrovsky nám pomohl brankář Jaroslav Novák, kterého jsem přivedl. Pro mě se jedná o 50 – 60 procent úspěchu, co se týče záchrany. To samé Michal Held. Kdyby nepřišli tihle dva hráči, tak by Nová Ves spadla.

Kde jste na ně přišel?
Vždy na někoho přijdu. Jedná se o hráče, kteří působili pode mnou. V případě Jardy Nováka znám jeho tátu, jsme kamarádi a on byl se mnou v Horšovském Týně, v Čížové a v divizi chytal výborně. Na tyhle soutěže je nadstandardní gólman, což předvedl i v zápasech. I když měl zdravotní problémy, tak bez tréninku odchytal utkání výborně.

S Novou Vsí jste na jaře bodovali hlavně doma. Je to hlavně díky těmto dvěma příchodům, že se tým takhle pozvedl?
Prostě jsme tým postavili na obraně, hlavně nedostat gól. První kolo s Cerhovicemi jsme vyhráli 2:1 a soupeř měl za stavu 1:1 tři ložené šance. Jarda tam chytil dva brejky Fulínovi, pak hosté trefili břevno. Jinak bychom zápas prohráli. I Dušníky, které byly jednoznačně poslední, jsme nepřehráli fotbalově. Po této stránce to bylo špatné. Mužstvo se soustředilo na slušnou defenzivu včetně gólmana a vepředu se nám vždy něco podařilo. To byl klíč k úspěchu.

Už i kapitán Jan Petrák delší dobu říká, že tým Nové Vsi je přestárlý. Je to jeden z důvodů, proč hrozíte nejvíc ze standardních situací?
Máte naprostou pravdu. Tým je přestárlý. Vychází to i z toho, že máme hráče z vyšších soutěží, kteří hrají vzadu a v záloze, ale vepředu jsme neměli žádného hráče. Všichni to jsou kluci, kteří hráli maximálně okresní přebor, což se pak jednoznačně ukázalo v zápasech. Proto jsme skórovali ze standardních situací, protože jsme nebyli schopní hrát postupný útok, jenž jsme chtěli. Neměli jsme na to si podržet balón a nemělo na to kvalitu, proto jsme se soustředili na defenzívu a standardní situace.

Znamená to, že jste se v létě soustředili na přivedení nového útočníka do Nové Vsi?
Samozřejmě, stoprocentně! Co můžu mluvit za sebe, tak co vím jistě, a s Honzou Petrákem jsme obvolávali, tak Miroslav Durdil jde z Chlumce na Novou Ves. Podařilo se nám udělat Jana Doležala z Horšovského Týna. Toho znám taky. Byl jsem s ním v kontaktu, že půjde do Chlumce, ale pak jsme se domluvili, že půjde na Novou Ves. To budou dva hráči dopředu, kteří pomůžou do útočné fáze. Byla tam otázka Prachaře, který se neudělal ve volných přestupech. Útočníka bychom potřebovali. Je to otázka financí.

V průběhu jara vám přišla nabídka z Chlumce, abyste ho trénoval. Váhal jste dlouho?
Váhal. Nechtěl j sem už moc trénovat. Měl jsem nabídky z Rakovníka, Zbuzan i nižších soutěží, ale nechtěl jsem. Pak mě oslovil předseda Chlumce Radek Vostárek. Několikrát jsme spolu mluvili, pak za mnou i přijel. Jel jsem se podívat na dva, tři zápasy a řekl jsem mu, že mu pomůžu do konce soutěže nějakým způsobem tým zachránit. Pak jsme si řekli, že se pokusíme tým doplnit, což se nám podařilo.

Koho jste přivedli?
Teď můžu říct, že do Chlumce přišel Ondřej Šípek z Vltavínu, což je nadstandardní posila. To samé platí o Lukáši Dvořákovi, který přichází z Čížové a David Žáček ze Strakonic. Na zkoušce přijde vnuk Karola Dobiáše. Skončili Ukrajinci. Následně jsme se s panem Vostárkem domluvili, že teď začnu v Chlumci jako trenér.

Jaké máte cíle?
Abychom hráli pěkný fotbal a byli v první polovině tabulky a bez problémů, co se týče záchrany. Soutěž bude náročná, ale na druhou stranu nějakouv kvalitu máme. Mužstvo ji mělo, ale byla to otázka v herní disciplině.

Což se vám povedlo už na jaře. S Podlesím jste hráli vyrovnaně, vítěze I. A třídy ze Spartaku jste dokonce porazili. Jsou cíle postaveny i na základě tohoto impulsu?
Zápasy byly den a noc. Velká Dobrá byla kvalitativně slabá a Chlumec tam zaslouženě prohrál. Utkání, které jsme odehráli na Jílovišti, se Spartakem a poslední čtyři kola měla nějaký řád. Proti Příbrami jsme měli naprosto zasloužené vítězství. Soupeř si vytvořil jednu šanci, kterou přestřelil. Výsledek 3:0 byl hnaprosto zasloužený.

Už jste naznačil, že se vám do trénování nechtělo. Proč?
Nechtěl jsem trénovat, protože vidím poměry ve fotbale a situaci, jaká je. Nejsou hráči a jim se nabízí nesmyslné podmínky v A i B třídách, jenom aby je klub měl. Teď je to pro mě přes závit. Schází kvalita a i ochota tolik trénovat. Koučovat někde třetí ligu není pro mě a nechci se tomu věnovat na sto procent, to se raději věnuji sám sobě. Že hraji v 55 letech, je pro mě zázrak. Společnost je postavena tak, že hráčů je málo a bude to horší. Spousta týmů v dohledné době skončí. O tom jsem přesvědčen. Tím, jak učím a vidím na základních školách, jak se věnujeme mládeži, tak to je strašně málo. Kvalita soutěží i fotbalistů jde rapidně dolů.

Z jakého důvodu jste tedy kývl na nabídku Chlumce?
Vliv mělo, že jsem šel klukům pomoci. S Chlumcem jsem se domluvil až sedm kol před koncem. Ve své podstatě jsem vedl tréninky, ale sestavu jsme dávali dohromady s panem Vostárkem. Spolu se známe patnáct, dvacet let. Vážím si každého, kdo se dokáže starat o fotbal a on je vzácný příklad, protože pečuje o hřiště, A-tým, shání finanční prostředky a trénuje žáčky. Pak to ve mně převážilo, že to s ním zkusím. Po posledním zápase na Mníšku jsme si plácli a dohodli se, že do následujícího ročníku vstoupíme spolu.

Jaké bylo a bude skloubit funkce hráče a trenéra?
Na jaře jsme byli domluvení jak s panem Vostárkem, tak s Janem Petrákem, že když Nová Ves bude hrát o sestup, tak bude mít přednost. Býval bych s Chlumcem zápasy, které se kryly, nejel. Protože jsme ale v tu chvíli byli s Novou Vsí téměř jistě zachránění, tak jsem nebyl v Králově Dvoře a Čisovicích. Mohl jsem jet zase s Chlumcem a o něco lépe poznat hráče. Když je trenér nezná, tak je to složité. Ještě dnes je neznám povahově a seznamuji se s nimi. Poznávám jejich možnosti a jak jsou ochotní trénovat.

Fotogalerie: I. A třída: 29. kolo Chlumec - Spartak Příbram 3:0

S Chlumcem budete mít jenom dva přípravné zápasy. Není to málo?
Nechci moc hrát. Samozřejmě, že si je můžu otestovat, ale mám i herní tréninky. Nechtěl jsem hrát moc ani pohár. Protože někteří hráči nejsou ochotni pro sebe něco udělat. Jel jsem s Chlumcem do Dobrovice podívat se na pohárové utkání, kde se za poločas vyždímal, ale nakonec vypadl. Pak ale hrál doma se Zdicemi v lize a prohráli. Proto nerad ty poháry hraji, protože má vliv na hráče.

Tréninky budete mít s Novou Vsí jako hráč a Chlumcem v roli kouče. Do toho víkendy zápasy. Jak to bude pro vás náročné časově?
Koukal jsem se na los. Oběma týmům dali na svazu stejné číslo. Kryjí se nám dva, nebo tři zápasy. Když Nová Ves hraje doma v 10:15, tak Chlumec odpoledne, takže utkání stíhám. Co se týče těch venkovních, tak někdy nebudu. A v případě tréninku, tak se chodím trénovat ve své podstatě sám. Chodím si sám zaběhat čtyřikrát, pětkrát v týdnu, takže připravený budu.

Kolik tak uběhnete, když si jdete zaběhat v 55 letech?
Když jsem chodil v covidové době, tak pětkrát, šestkrát v týdnu 10 - 12 kilometrů. Někdy i 15, ale to už bylo za hranou. Teď tak čtyřikrát, pětkrát 8 - 10 kilometrů.

Bylo ve vašem případě hledat posily pro oba týmy, nebo jste je dokázal rozdělit tak, že jedna bude pro Chlumec a druhá pro Novou Ves?
Nějakým způsobem jsme to řešili s Honzou Petrákem. Když to řeknu jednoduše, tak bych je asi dokázal rozdělit. Míra Durdil se chtěl vrátit. V Chlumci už nechtěl tempo akceptovat z pracovních důvodů, tak jsme se dohodli. Z Nové Vsi přišel a teď se tam vrací. S Honzou Doležalem jsem se bavil i za Chlumec, protože fotbalově na to má, aby za něj hrál. Měl ale zdravotní problémy, dělá vojáka, tak skončil na Nové Vsi. Co se týče Dvořáka, Šípka a dalších, tak to jsou hráči, které znám a naskytla se možnost jít do nižší soutěže. Ondra už nechtě hrát ČFL. Hned, jak jsem se to dozvěděl, tak jsem ho kontaktoval a domluvili jsme, že je v Chlumci.

Jste trenér v I. A třídě a hráč v I. B třídě. Jaký je mezi oběma soutěžemi největší rozdíl?
V A třídě jsou kvalitnější hráči a trochu se tam trénuje . B třída je taková, když ji vezmu na Novou Ves, tak jsme trénovali jednou týdně ve středu. Někteří hráči netrénovali téměř vůbec. To je rozdíl mezi oběma soutěžemi. Když jsem bral Chlumec, tak jsem ho vzal, ale chtěl jsem, abychom kluky donutili trénovat, protože tréninková morálka byla na jaře žalostná. I když hráči jsou dobří jednotlivci, tak potřebují potrénovat. Spartak Příbram vyhrál soutěž jenom proto, že tým chodil pravidelně trénovat. Tam kromě Miroslava Slepčiky není žádná hráčská kvalita. Hru měli položenou na tom, že byli hráči fyzicky disponovaní. Klobouk dolů, jak je Zdeněk Míka dokázal motivovat, že chodili trénovat a tak dále. Tím vyhráli soutěž.

Potvrdilo se tedy nepsané pravidlo, že rozhoduje fyzická připravenost a nikoli taktická?
O tom jsem přesvědčen. V týmu není pět, šest individualit, které zápas rozhodnou jako bude mít teď Milín. Když odbočím k němu, tak jestli udělám tolik posil, jež hrály v nejvyšších soutěžích, tak musím soutěž projít pomalu bez ztráty kytičky. Pro něj tam nemůže být soupeř.

Jak dlouho ještě vidíte, že vydržíte u fotbalu?
Teď jsme si dával za cíl možná poslední sezonu. Nejdůležitější je zdravotní stav. Jsem strašně rád, že ještě můžu něco dělat. Mojí soukmenovci mají v současnosti umělou kyčel, nebo byli zranění. Fotbalu dávám něco, baví mě a vyžaduji to trochu i od ostatních. Mladý mě kvůli tomu nemají rádi, ale jejich přístup se mi nelíbí. Kdo z nich umí kopnout trestný kop, standardní situaci, přenést hru přes 50 – 60 metrů? To neumí hráči v lize. Teď je to na fyzické kondici. Protože hráči neumí přejít jeden na jednoho.

Fotogalerie: I. B třída: Nová Ves pod Pleší - Rožmitál pod Třemšínem 2:1

Čím si vysvětlujete vaší sportovní dlouhověkost?
Tím, že se udržuji. Chodím v zimě hrát hokej, někdy zapinkat tenis, zaběhat a držím se. Klíčem je ale zdraví.

Vy jste zároveň učitelem na základní škole, kde vyučujete tělesnou výchovu. Máte motivaci i kvůli vaším žákům?
Stoprocentně! Před třemi roky jsem dodělal magistra na Jihočeské univerzitě a tam jsem přišel do styku se sportovci. Musel jsem dělat plavání, běhat a tak dále a patřil jsem tam mezi nejlepších pět. To samé na základní škole. Dřív ze 30 dětí jich 25 umělo cokoliv, teď je to naopak. Pět jich něco umí a zbytek v šesté třídě učíte kotrmelec, což je jasně dané současnou spotřební dobou. Přispívá tomu i vláda, která dělá pro sport minimum. Je málo kluků, kteří mají vůli, aby si po škole někam zahrát. Nevedeme děti, naopak jim ulevujeme a nároky se snižují. Současní studenti Fakulty tělesné výchovy a sportu ani neujeli ani 80 kilometrů na kole a ty mají pak učit na tělocvik. Hráčům jsem řekl, aby se šli o víkendu proběhnout, každý individuálně a poslal jsem jim, kolik jsem odběhal a napsal, že trenér jde příkladem. Jestli tím někoho přesvědčím, těžko říct.

Vám je 55 let. Znám v Česku jediného vrcholového sportovce, který v 50 trénuje. Tím je hokejista Jaromír Jágr. Dá se říct, že jste jeho fotbalová alternativa?
To asi ne, protože on hraje ligu. I když v úplně jiném sportu. On je ledě maximálně minutu, nebo může jít pouze na přesilovky a já musím hrát celých devadesát. Potřeboval bych, aby to udělali ve fotbale jako v házené, abych mohl chodit kopat standardní situace a v tu chvíli si myslím, že bych to mohl do důchodu vydržet (směje se).