Během své profesionální kariéry odehrál v barvách Bohemians Praha 1905, 1. FK Příbram, střížkovských Bohemians a Mostu celkem 133 ligových utkání, během kterých nastřílel 22 branek. Další starty a góly přidává Daniel Huňa od roku 2013 v barvách Tochovic, za které si letos mimo jiné zahrál i okresní III. třídu.

Proč jste si po konci kariéry vybral právě Tochovice?

Po tom, co jsem skončil, samozřejmě byly různé nabídky. Ta od předsedy Tochovic Ládi Černého mi ale přišla ze všech nejrozumnější. Hlavně proto, že jsem cítil, že v klubu je dobrá parta. To pro mě bylo nejdůležitější. Zároveň jsem chtěl jít do alespoň trochu známého prostředí a v Tochovicích už hrálo několik mých bývalých spoluhráčů či kolegů.

Nastupujete převážně za A-tým v krajském přeboru, ale letos jste se objevil i v zápase rezervního týmu ve III. třídě proti Dalekým Dušníkům B. Co vás k tomu vedlo?

Jsem pracovně velmi zaneprázdněn. Často se tak stává, že v týdnu nestíhám tréninky a někdy ani zápasy. Byl jsem ale osloven, jestli bych našemu béčku nepomohl, a protože jsem měl zrovna čas, tak jsem této možnosti rád využil. I tam totiž máme dobrý kolektiv, zároveň jsem chtěl klukům pomoci.

Je pro vás těžké skloubit hraní v nižších soutěžích a pracovní trenérské povinnosti u mládeže 1. FK Příbram?

Pokud by šlo o trénování jednoho týmu, tak by to tak náročné nebylo. Jelikož jsem ale šéftrenérem mládeže, tak náplní mé práce, kromě trénovaní dorostu U19, je sledovat výkony všech kategorií a komunikovat s jejich trenéry. Takže toho volného času opravdu tolik není.

Když se vrátíme ke zmíněnému zápasu, jak reagovali protihráči na vaši přítomnost na trávníku?

V nižších soutěžích obecně, ať je to krajský přebor, případně okresní třetí třída, je to různé. Někdy jsou protihráči pokorní, zachovávají určitý respekt, vedou zápas v duchu fair-play a dokonce se vás na různé věci, které je zajímají, ještě během zápasu vyptávají. Setkávám se ale i s různými narážkami a pošťuchováním.

Co říkáte na podobné negativismy?

Podle mě to k fotbalu patří, takže nikomu to nezazlívám. S tím se musí člověk vyrovnat. Konkrétně ze zápasu s Dalekými Dušníky si nic takového ovšem nevybavuji.

Exligovým hráčům se často protihráči snaží znepříjemnit život tvrdou hrou. Bolel vás ten zápas?

Co se týče tvrdosti ze strany soupeře, tak asi ne. Bolel mě, protože jsem si sám přivodil svalové zranění. Kvůli tomu jsem musel hřiště opustit už po zhruba třiceti minutách a nemohl jsem tak klukům pomoci, jak bych sám chtěl.

Přesto jste dal gól. To je dobrá bilance ne?

Vstřelený gól vždycky potěší. Na druhou stranu, protože jsem prošel velkým ligovým fotbalem, očekával bych od sebe mnohem více. I za těch třicet minut jsem se měl mnohem výrazněji střelecky prosadit. Šancí na další góly, které jsem si vytvořil sám, potažmo mi je připravili spoluhráči, bylo dost.

Jak vidíte vůbec úroveň okresních fotbalových soutěží na Příbramsku?

Byl jsem velmi mile překvapený. Úroveň je dobrá. Je to dáno i tím, že se v nich objevuje spousta kluků, kteří v minulosti prošli vyššími soutěžemi. Ať už třeba v barvách 1. FK Příbram nebo dalších týmů.

Mohou se na vás fanoušci těšit i v dalších zápasech okresní soutěže?

Zdravotně už jsem v pořádku, takže bych si chtěl zahrát nejen za béčko, ale ještě i za áčko Tochovic v krajském přeboru. Uvidíme, jak na tom budu časově.

Je možné, že v Tochovicích dojde k něčemu podobnému jako v Červených Janovicích na Kutnohorsku, kde hrají Štěpán Kacafírek, Tomáš Řepka, Martin Jiránek a Václav Kadlec?

Určitě ano. Už teď máme v našem áčku hráče jako Petr Jendruščák, Václav Janů, kteří za rezervní tým mohou rovněž kdykoliv nastoupit. Donedávna pak byli součástí klubu i Marcel Mácha nebo David Langer. Pozitivní je, že obecně fotbalu v Tochovicích se momentálně daří. Není tedy vyloučeno, že se objeví další zajímavá jména.