Co říkáte na vítězství v anketě?

Abych se přiznal, tak jsem to vůbec nečekal. Anketu jsem zaregistroval až s týdenním zpožděním, když kamarád Honza Soukup přišel s tím, že jsem tam. Od té doby jsem si si začal všímat průběžných výsledků a jsem samozřejmě rád, že jsem zvítězil.

Dá se říct, že toto ocenění je takovým dárkem k vašemu životnímu jubileu, které zanedlouho oslavíte?

Máte pravdu. Blíží se padesátka, takže určitě to bude něco stát (smích). Udělalo to ale radost nejen mně, ale i třeba mému tátovi.

Od koho jste v rámci ankety cítil největší podporu?

Hlavně od kamarádů. Ať už od zmíněného Honzy Soukupa, dále kluků z FK Drevníky, kde mám spoustu přátel v čele se Zdeňkem Křížkem a pak nesmím zapomenout na kluky z tribuny Sever. To jsou kamarádi ze Slavie, které jsem velký fanoušek. Musím říct, že jejich podpora asi byla rozhodující.

Mohl byste přiblížit vaši fotbalovou kariéru?

Jsem odchovanec Nečína, jak já říkám „Ne-číňan“ (smích). Do velkého fotbalu jsem poprvé nakoukl v šestnácti letech, kdy jsem přišel do dorostu Dobříše a hned po roce jsem už kopal za áčko divizi, kam mě vytáhl pan Ondračka. To jsem byl ze všeho opravdu hodně vyjevený. Pak jsem hrál například za Spartak Příbram, Milín, kde jsme postoupili z krajského přeboru do třetí ligy. Zahrál jsem si tak v Novém Kníně, Sedlčanech, na což velmi rád vzpomínám, ale také v Rakousku, takže jsem si díky fotbalu zdokonalil němčinu, dokonce jsem si i něco vydělal.

To je úspěšná kariéra…

Určitě, ale je pravda, že v šestnácti letech jsem měl možnost jít do dorostu Slavie, kam mě lanařili. Byl jsem tam na zkoušce, uspěl jsem, ale žádalo si to přestup z dobříšského gymplu do Prahy, čehož jsem se lekl já i moji rodiče. Když se na to podívám zpětně, mohl a měl jsem to zkusit. Hrál bych s generací kolem Radka Bejbla a kdo ví, jak by to dopadlo… Ale to už nejde vrátit.

Fotbal stále hrajete na okresní úrovni. Jaký máte recept na fotbalovou dlouhověkost?

Hlavní věc je, že drží zdraví. Během mé dosavadní kariéry mě nepotkalo žádné vážné zranění. Dlouhodobě se kromě jiného snažím i individuálně udržovat, což hrálo v nedávno období, kdy se nemohlo kvůli pandemii trénovat, velkou roli. Na druhou stranu si musíme přiznat, že úroveň soutěží šla v posledních letech značně dolů.

Jak se vůbec díváte na to, že se kvůli pandemii nedohrál už druhý ročník soutěží výkonnostního fotbalu za sebou?

Mrzí mě to. Nejen z hlediska toho, že jsme měli dobře rozehranou sezonu, ve které jsme bojovali o návrat do okresního přeboru. Očekávám, že řada hráčů se po takové kauze nebude chtít na trávníky vracet a s fotbalem skončí. Podle mě jde o velký problém, který se ale ještě více projeví v budoucnosti…

Podle čeho usuzujete?

Jsem učitel na základní škole, takže jsem vnímal, že děti nemohly venku sportovat, zpívat… V tomto směru jsme naprosto souhlasil s trenérem Liberce Pavlem Hoftychem, který prostřednictvím roušky volal po tom, aby mohly děti sportovat. Už dříve se na úrovni žáků a dorostenců spojovaly kluby, aby se daly dohromady. Dnes se děti budou přemlouvat, aby vůbec sportovaly, protože jsou zvyklé na počítače, mobily, chybí jim pohyb, což se v poslední době ještě umocnilo. Je to problém. Doufejme, že alespoň z hlediska možnosti sportování máme to nejhorší za sebou.

Říkal jste, že očekáváte konec řadu fotbalistů, vy budete pokračovat?

Cítím se dobře, ještě se mezi mladými necítím tak starý. Určitě ještě budu v kariéře pokračovat dál, kde to ale bude, to se uvidí.

Zmínil jste, že jste fanouškem pražské Slavie, alespoň ta vám v poslední době udělala radost, že?

Sešívané srdce mám odmalička. Během té doby jsem zářil lepší i horší časy. Nyní si to užívám. Slavia má neuvěřitelně kvalitní kádr, skvělého trenéra, ale především jsou všichni dobrá parta. Samozřejmě, že velkou roli hrají i finance, bez kterých to je v dnešní době velmi složité. Jen škoda, že jsme v letošní sezoně prakticky nemohli na stadion a přišli jsme třeba o zápasy s Leicesterem, Rangers nebo Arsenalem v Evropské lize.

Na závěr se nemohu nezeptat na to, co říkáte na přestup Srdjana Plavšiče ze Sparty do Slavie?

Hlavní chyba se podle mě stala na straně Sparty. Za trenéra Kotala Plavšič příliš šancí nedostával, začal na něj sázet až trenér Vrba. Vedení pak mělo možnost domluvit se s hráčem na pokračování spolupráce, což se nestalo. Plavšič je kvalitní hráč uvidíme, co z něj trenér Trpišovský dokáže vymáčknout. V každém případě bylo by to něco podobného, jako byly přesuny Bořka Dočkala, Lukáše Váchy, Josefa Hušbauera nebo naposledy Nicolae Stancia.