Kliknutím zvětšíte
Většinu sportovců během jejich kariéry dostihnou zdravotní problémy, ať už jsou menší či větší. Pak jsou hráči jako Jaroslav Fukal, kterým i vracející se zranění nezabrání jít za fotbalovým snem.
Šestadvacetiletého záložníka divizních Tasovic trápí už od mládežnických kategorií problémy s kolenem. „Začalo to, když mi bylo čtrnáct let. Každým týdnem jsem cítil bolest a koleno mi vyskakovalo. O tři roky později vše došlo do fáze, kdy byla nezbytná první operace. Čekala mne náprava vazu a čéšky kolene. Pamatuji si na to, jako by to bylo dnes. Vůbec jsem nevěděl do čeho jdu a co mě čeká, myslel jsem si, že za tři měsíce budu zpět na hřišti a vše bude OK,“ vyprávěl Fukal.
Ovšem dvanáct měsíců na trávník nevyběhnul. Pro mladíka oblékajícího tehdy dres 1. SC Znojmo představoval rok bez kopané náročné období. „Podle mě je to věk, kdy hráč nejvíce roste a může mu ujet vlak a do fotbalu se už nedostane. Dnes si myslím, že zranění pramenilo z přetrénování. Neuměl jsem odpočívat a fotbal byl pro mě všechno,“ dodal Fukal.
Osudový zápas
Aby po pauze naskočil do rozjetého vlaku, piloval formu ještě přísněji. Po přestupu ze Znojma do Tasovic před třemi lety koleno pocítil podruhé v utkání proti Strání a musel na druhou operaci. „Po probuzení přišel doktor s informací, že nešlo udělat vše najednou a za rok mě čeká operace číslo tři. Bylo to náročné období, kdy jsem se musel vždy po operaci dostat na nohy a následovala další operace. Tím jsem si potvrdil, že to byl opravdu můj poslední zapas. Ano, opravdu jsem si myslel, že byl poslední,“ líčil borec.
K mistrovskému utkání nazul kopačky až letos v srpnu. „Vyhráli jsme v Polné 6:0. Tři roky jsem cvičil, ale nemyslel jsem si, že budu znovu hrát. Do Tasovic pak došli trenéři Václav Dvořák a Libor Palička a dali mi impuls, ať to jdu zkusit ještě jednou, ale opravdu naposledy,“ zdůraznil Fukal.
Poslední zářijovou neděli však čekal na člena sokolí letky osudový zápas podzimu. Fukal dal v duelu se Starou říší jednu branku. „O zbytku škoda mluvit… Vedl jsem míč do vápna soupeře, kdy mě obránce Staré říše surově přišlápl kotník a úplně mi ho otočil. Nemohl jsem se pár týdnů, vůbec rozběhnout. Když už jsem měl naskočit opět do zápasového tempa, tak jsem si natáhl stehenní sval,“ krčil rameny člen TJ.
Teď už se Fukal nechce vzdát. Aby ne, v regionu slouží jako příklad houževnatosti. A v kabině by mohl vyprávět, že víc než kouče nebo spoluhráče zná lékaře. „Věřím, že se dám přes zimu do kupy a budu na jaře opět připraven týmu pomoci. Doufám, že mančaftu pomohu víc než v podzimní části, kdy se mi moc nedařilo a fotbalově to nebylo vůbec, co jsem čekal. Je náročné po tak dlouhé době stíhat klukům, ale věřím, že jim to ještě vrátím,“ uzavřel Fukal.
Pro unikátní články o Okresním přeboru klikněte v obrázku na kolečko epizody:
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
