Vzpomenete si na svou ligovou premiéru?
Ano, bylo to před pěti lety v Mladé Boleslavi, kde jsem nastoupil do utkání na posledních deset minut za stavu 4:1 a hrál jsem levého obránce.
Jaký zápas vaší kariéry byl podle vás nejvydařenější?
To nevím… (je zaskočen a přemýšlí), ale asi ten proti Zlínu v sezoně 2015/2016, kdy jsem dal první ligový gól, ačkoliv jsme nakonec nevyhráli.
Ten jubilejní byl ale pořádně hořký, že?
Určitě, prohráli jsme 0:2 a náš výkon byl hodně špatný. Řekl bych, že bohužel jsme moc šancí na lepší výsledek neměli.
Navíc jste se zranil a musel jste už v prvním poločase střídat. Co se vám stalo?
Někdy mezi patnáctou a dvacátou minutou mi soupeř v souboji přišlápl nohu, mně se prohnulo koleno a od té doby jsem to pořád cítil. Nemohl jsem hrát na sto procent, proto jsem se nechal raději vystřídat, protože bych týmu zřejmě více uškodil, než pomohl.
Co rozhodlo o vaší porážce?
Kazili jsme jednoduché míče, neměli jsme rychlost, v soubojích jsme byli pozdě a následně jsme jich hodně prohrávali. Celkově to bylo špatné. Jak v obraně, tak v útoku.
Nyní vás čeká těžký zápas v Ostravě. Na čem bude potřeba nejvíce zapracovat?
Musíme se vrátit k naší hře, kterou jsme před reprezentační přestávkou předváděli na domácím hřišti. Vycházet z dobré defenzivy, protože osm inkasovaných branek ve dvou zápasech je hodně. A venku už konečně musíme také vstřelit nějaký gól, protože to se nám zatím v letošní sezoně nepodařilo.
Vy načnete druhou stovku prvoligových startů. Pořád je vám teprve třiadvacet let, takže máte ještě velkou část kariéry před sebou. Na kolik zápasů si ještě věříte?
Já doufám, že jich bude co nejvíc. Jen škoda pauzy, když jsme sestoupili do druhé ligy, protože těch zápasů už mohlo mnohem více, ale doufám, že minimálně dvě stovky dám.