Sedmadvacetiletý Stanislav Vávra platil už v mládežnických kategoriích za velký talent. Odchovanec Chropyně se přes Kroměříž dostal v patnácti letech do Brna, v jehož dresu ještě jako teenager nakoukl nejprve do druhé a v sezoně 2013/2014 i do první ligy. Tam v následujících třech ročnících odehrál 48 utkání a vstřelil čtyři branky.

Pak ale nastal jeho ústup ze slávy. „Staly se věci, které se staly. Dost možná mi to i pomohlo, protože jsem vyspěl a vím, jak mám pracovat. Musím makat a nebýt líný na krok, protože bez práce to nejde. Hlavně jsem ale zdravý, což je nejdůležitější,“ nastínil Vávra příčiny tehdejšího konce na prvoligové scéně.

Během následujících let tak válel o patro níže. Ať už v České republice nebo na Slovensku. Hrál za Třinec, Šamorín a předchozí tři roky pak strávil v Sokolově. A právě odtamtud si ho před sezonou vytáhla Příbram, respektive trenér Pavel Horváth, který ho měl možnost poznat právě při společném působení v západočeském regionu. „Nikdy jsem nepřestal věřit, že na první ligu mám. V Příbrami jsem nadšený a užívám si každý zápas. Nejen proto, že zase hraji ligu, ale i kabina je super a hlavně vím, co po mně trenér chce,“ prozradil.

Vávra má (zatím) od trenéra Horvátha velkou důvěru, kterou se mu začíná dařit splácet. Už v předchozím zápase v Brně byl u klíčového momentu, když zařídil penaltu, kterou následně proměnil Tomáš Pilík a vyrovnal na konečných 1:1. I proti Mladé Boleslavi si vytvořil několik nadějných možností, které se mu dlouho nedařilo zužitkovat. Nakonec se na něj přeci jen usmálo štěstí, když v 76. minutě utkání nádherně vymetl pavučinku a dokonal tak obrat ve skóre.

„V těch předchozích akcích jsem moc přemýšlel, zbytečně spekuloval. Při tom gólu jsem byl už během navádění míče rozhodnutý, že si to hodím na pravou stranu a pokusím se to obstřelit. Naštěstí to tam spadlo,“ oddechl si Vávra po vstřelení svého prvního gólu v příbramském dresu, který považuje za velmi cenný. „Nejvíce samozřejmě vždy chutná první ligový gól, ale tento bych zařadil mezi ty pěknější. I když jsem měl trochu štěstí,“ přiznal.

Zdá se tedy, že Stanislav Vávra je se zpět! A společně s celou Příbramí má bezesporu jen jedno přání – aby mu momentální forma vydržela co možná nejdéle.