Fanoušci ho na straně domácích zvolili hráčem zápasu – právem, protože během hrací doby patřil k nejlepším na place. Byla to ale jen malá náplast na velké zklamání, které z Filipa Zorvana po závěrečném hvizdu, jenž stvrdil porážku Příbrami, čišelo.

„Byl to vyrovnaný zápas, ve kterém šlo o to, kdo dá první gól. Čekalo se na to, kdo jako první udělá chybu. Bohužel, udělali jsme ji my a soupeř nás z brejku potrestal,“ narážel na nepřesnou přihrávku Pilíka směrem k Treglerovi, která se stala zárodkem rozhodující akce zápasu. „O to větší je to škoda. Naopak my jsme se prosadit nedokázali, proto jsme nakonec bez bodu,“ mrzelo příbramského záložníka.

Tím spíš, že právě on si ve finále vypil kalich hořkosti až do dna, když ve snaze zabránit Hanákům ve skórování nasměroval míč, který po předcházející střele Sladkého nedokázal brankář Šiman zcela odklidit z nebezpečného předbrankového prostoru, do vlastní branky. „Ani nevím kolikrát v kariéře jsem se takhle vrátil do malého vápna. Vrátím se a takhle to skončí… Trefilo mě to, myslím, že jsem s tím nemohl nic udělat. Mrzí mě to, klukům jsem se omluvil,“ litoval smutný hrdina zápasu.

„Šlo to asi mimo, ale zase za mnou stál ještě hráč (olomoucký útočník Jakub Yunis pozn. red.), který by to asi doklepával do prázdné branky. Takže kdybych to nedal já, dal by to on,“ podotkl.

I díky tomuto momentu Příbram nakonec nedokázala utnout nepříjemnou sérii bez vítězství, která aktuálně čítá patnáct zápasů. „Taková dlouhá série, to je strašné. Pracujeme na tom, abychom to zlomili, ale nedaří se nám to,“ povzdychl si Zorvan.

Celek od Litavky tak osm kol před koncem zůstává v tabulce stále poslední a jeho situace je čím dál kritičtější. „Zápasů už moc nezbývá. Nálada je ale pořád bojovná. Cítíme, že to ještě není ztracené, že s tím ještě můžeme něco udělat,“ dodal.