Kliknutím zvětšíte
Jaký je to pocit vstřelit branku svému bývalému klubu?
Každý fotbalista jde na hřiště podat maximální výkon a přinejlepším dát i branku. Jsem šťastný, že jsem ji opravdu vstřelil a že jsem vyrovnal, protože teď hraju za Bohemku a chci body jenom pro ni. Je to sice trošku zvláštní trefit se do sítě Sparty, ale jsem rád, že jsem to dokázal. Kluci si bod zasloužili, přece jen bojovali celé utkání.
Už víte, co vás bude první ligová trefa v zelenobílém dresu stát?
Ne, to ještě netuším. (směje se)
Chtěl jste se proti Spartě třeba ukázat více než proti jinému protivníkovi?
To ne, já jsem rád za každou šanci. Chtěl jsem na hřiště vlítnout a prosadit se. Při střele samotné jsem pořád doufal, že propadne, a se štěstím se tak skutečně stalo.
Jaké jste od trenéra dostal pokyny, než jste vyběhl na posledních patnáct minut na pažit?
Především takové, že by bylo dobré dát gól. (usmívá se) Trenér mě tam poslal, abych hru trošku oživil, dále abychom měli nějaké centry, šance a snad i nové nápady. To jsem všechno zkoušel, nicméně že jsem dal gól, bylo opravdu spíše o štěstí.
Bylo v závěru složitější udržet nervy na uzdě? Sparta zdržovala, zakopávala míče…
To je spíše otázka na kluky, kteří hráli celé utkání. Já jsem na plac vlítl až ke konci, kdy se skoro pět minut nehrálo, protože tam někdo ležel, pak se zase střídalo. Určitě to ale v jádru těžké bylo. Když se prohrává, není lehké nervy udržet. Záleží, jak to kdo bere a jaký je kdo hráč.
Jak z vašeho pohledu vypadalo hrozivé zranění spoluhráče Dominika Maška z prvního poločasu?
Podle mě byl zápas od začátku na hranici a sem tam i za hranicí surovosti. Především tedy ze strany soupeře. Tohle byl ale pouze nešťastný souboj, oba kluci prostě při výskoku byli až moc vysoko. Strašně mě to mrzí, protože Dominik je vážně dobrý fotbalista a určitě nám bude chybět.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
