Kliknutím zvětšíte
Exsparťan v akademii
S pražskou Spartou vyhrál ligu, kopal i v Belgii. Dnes je jedenapadesátiletý Václav Budka trenérem v akademii v Roudnici nad Labem. „Předávám mladým zkušenosti, největší radost mám, když vidím jejich progres. Třeba už za jeden rok. Je to víc o trénování, dobrém fotbalu, nejen o výsledcích. Já mám dlouhodobě kategorie 16 a 17 let. Občas jim něco ukážu, poradím,“ vykládá.
Jak se mu zamlouvají jeho možní nástupci? „Tato generace je jiná, nemohu říct, jestli se rodí lepší nebo horší fotbalisti. My měli něco jiného, oni mají také něco. Škváru, jako byla za nás, si představit neumí. Chápat to ani nemohou, protože mají jiné možnosti. Máme tady dvě trávy, malou umělku, podmínky skvělé, řekl bych ligové. Máme i hodně hráčů, tři týmy, můžeme si vybírat. Trénuje se šestkrát týdně. Kluci to mají náročné, ale díky působení v akademii mohou trénovat v lepších časech.“
Exligista u dětí
Dlouho kopal v Mladé Boleslavi, slavné Bohemce zase pomáhal s návratem mezi elitu. Do jejích řad se poctivý bojovník Václav Kalina typově hodil a klokaní barvy hájil až do šestatřiceti. Po návratu do mateřského Kladna před pěti roky se mohl ještě více soustředit na mládež, kterou trénoval ještě když působil v Ďolíčku.
Kalina má totiž nadějného syna, s ním postupuje a nyní už se podílí jako trenér na výchově dorostenců do 17 let. Spolu s dalším bývalým ligovým borcem Opavy a Českých Budějovic Janem Pejšou.
Původně ale Kalina dlouhé roky trénoval děti společně s kamarádem Janem Procházkou, někdejším ceněným obráncem Mostu i Kladna. Ten v kariéře nejvíc zaujal krásným gólem z půlky, který vstřelil v Olomouci brankáři Drobiszovi a byl vyhlášen Gólem měsíce.
Trénuje celý klub
Ve Skašticích ví o každém fotbalistovi. V obci s pouhými čtyři stovkami obyvatel totiž nejen hraje, ale dohlíží na chod celého divizního oddílu. Bývalý záložník ligového Zlína Lukáš Motal nepůsobí v mateřském klubu jenom jako hrající asistent trenéra u prvního mužstva, ale současně vede také dorostence, mladší žáky i kluky ze starší přípravky.
Vazby má taky na sousední Kroměříž, v třetiligové Hanácké Slavii působí jako asistent trenéra Bronislava Červenky.
„Ve Skašticích jsem začal v roce 2013. V té době jsem byl zrovna zraněný a marodil s kolenem. Založili jsme družstvo žáků, k nim jsem postupně přibral i další družstva. Hned mě to chytlo, práce s dětmi mě baví, i když v budoucnu bych se chtěl spíš realizovat u mužů. Naštěstí mám už kolegy, kteří mi hlavně u mládeže pomáhají,“ říká třicetiletý Motal, jenž v hráčské kariéře kromě Zlína prošel také Znojmem, Hulínem a Kroměříží. Jeho vzory jsou kouč Lipska Julian Nagelsmann a známý odborník Josep Gaurdiola. „Ty jeho šachy, taktika se mi moc líbí,“ přiznává s úsměvem.
Kouč veterán
S fotbalem začínal dnes devětašedesátiletý Alois Špičák v Mouřínově, od roku 1979 skoro deset let kopal za Bučovice v I. A třídě. K žákům se jako trenér posunul o pět let později, postupně pak vedl dorost i muže. Jako hlavní trenér staršího dorostu byl u největšího úspěchu dějin bučovického fotbalu, když se jeho svěřenci z šestitisícového městečka v devadesátých letech probojovali do Moravskoslezské ligy.
Profesně celý svůj život zasvětil krásnému učitelskému poslání. Děti z Bučovic cepoval a tělesné výchově a učil zeměpisu, s fotbalovou trenérskou činností u mládeže skončil v roce 2017. Za ni dostal nejvyšší fotbalové vyznamenání Cenu Dr. Václav Jíry. „Jako učitel jsem možná měl ve výchově fotbalistů trochu výhodu, ale bez toho sportovního srdíčka tohle prostě dělat nemůžete,“ upozorňuje.
Čech v Kanadě
Šestatřicetiletý Martin Bittengl je odchovancem fotbalové Viktorie Plzeň, ale trenérské ostruhy sbírá v daleké Kanadě. V Česku však zvládl získat vystudovaný učitel nejvyšší trenérskou profilicenci. Jeho současnou adresu však najdete ve Vancouveru. V jinak spíš hokejovém městě vede známý mládežnický klub North Delta FC a dokonce si tam založil vlastní fotbalovou akademii.
„Když se řekne Kanada, lidé si automaticky vybaví hokej. Ale v počtu registrovaných hráčů tady fotbal převyšuje mnohonásobně jakýkoliv jiný sport, hokej nevyjímaje. Hokej je totiž i pro Kanaďany hodně drahý a ne každému se chce v pět ráno vstávat, aby byli s dětmi v šest na ledě. I to hraje do karet fotbalu,“ říká Martin Bittengl.
Dívka u kluků
Splněný sen aneb Zrozená pro trénování. Tereze Prokůpkové je teprve dvacet let a už trénuje. První zkušenost zažila dokonce už v sedmnácti, kdy vedla dívčí přípravky. Ona šla ale ještě dál a stává se vcelku zvláštním úkazem. Rok má na povel sedmileté kluky v FK Pardubice. Tedy kategorii, která jako první přičichává k ostrým zápasům.
S hraním ale začala už ve svých čtyřech letech. V době, kdy se její vrstevnice hrály s panenkami. K fotbalu ji přivedl starší bratr s tátou. A pozor trénovat si přála od deseti let! Svým malým svěřencům má co předat. Devět let totiž působila v pražské Spartě.
A slečna trenérka se ani nezdráhá poradit jak vychovat nového Nedvěda. „Ať je doba, jaká chce, vždy bude potřeba talent, píle a jak vím z vlastní zkušenosti, tak podpora rodičů. Je opravdu důležitá a každé dítě je za ni rádo,“ míní Tereza. A že to myslí s trénováním fotbalu smrtelně vážně podtrhuje také fakt, že v současné době studuje přesně tento obor na univerzitě.
Synům založil tým
Tomu se říká oddanost, nebo chcete-li obětavost. Chlapi ve Vilémově, který leží zhruba na půl cesty mezi Litovlí a Konicí, hrají nejnižší třetí třídu v okrese Prostějov, přestože geograficky spadají pod Olomouc. Na této úrovni už oddíly celkem často mládež nemají vůbec. Vilémov je ale výjimkou. Díky Jaroslavu Žákovi.
Aby měli jeho dva synové kde kopat, postaral se s partou bývalých amatérských spoluhráčů o založení přípravky. „Všichni máme zhruba podobně staré kluky a v okolních vesnicích družstva nejsou. Tak jsme prostě začali u nás. Nejdřív přípravkou, dnes po pěti letech už máme i mladší žáky. Nabalilo se to, celkem máme asi dvaadvacet dětí,“ hlásí chlapík, který si kvůli dětem dodělal i trenérské vzdělání.
„Nejdřív céčko a potom i béčko. Byla to nezbytnost. Nejdřív jsme trénovali tak, jak jsme byli zvyklí z vlastní zkušenosti u dospělých, ale celkem rychle jsme zjistili, že to nikam moc nevedlo. Trénování dětí je o něčem jiném, každému bych to doporučil,“ řekl trenér vilémovských nadějí, z nichž některé už zamířily i do větších klubů včetně olomoucké Sigmy.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
