Jakého cíle jste chtěl dosáhnout s týmem v právě skončeném ročníku? Byl reálný návrat do I.A třídy?

Na první otázku musím odpovědět, že našim cílem bylo především mužstvo stabilizovat a hrát ve špičce soutěže, žádný jiný cíl jsme si nestanovili. O tom, zda byl návrat o třídu výše reálný, je v této chvíli zbytečné diskutovat. Realita se prostě ukázala jiná a my jsme se ji museli držet a z té vycházet.

Jak vám bylo, když po prvních třech utkáních podzimu byla na kontě nula a skóre 2:11?

Tak jak mi mohlo být? Ovšem výsledky jsou trochu zavádějící. Výkon týmu nebyl tak špatný jak ukazovaly výsledky. Například v Prčicích jsme sice
prohráli 0:4, ale v utkání jsme zahodili neuvěřitelné množství šancí a vyrobili několik „hrubek“ v obraně a soupeř nás trestal. Navíc první dvě utkání jsme hráli s týmy, které bojovaly o postup.

Pak se udělalo sedm bodů a vypadalo to, že se tým přesune do klidného středu.

Jenže hráči se uspokojili a opět, jako po většinu podzimu, jsme byli neskutečně bezzubí v proměňování šancí. Mužstvo se ocitlo pod psychickým tlakem, několik utkání jsme ztratili v posledních minutách, často zbytečnou nedisciplinovaností hráčů a tak jsme do konce podzimní části získali už jen jeden bod.

Co bylo příčinou lepších výsledků v druhé polovině soutěže?

Mužstvo pozvedl hlavně příchod Martina Puchmajera a také to, že nastupovali dorostenci (J.Liška, Machač a Šrain), kteří měli po podzimu již praktický jasné postupové místo a stabilizovala se obrana. V práci mi pomohli další členové realizačního týmu Josef Skočdopole a Josef Krákora. Už v prvním utkání v Jesenici, přestože jsme ho zbytečně prohráli, se ukázalo, že tým bude mít přece jen jinou tvář. V jarní části jsme kromě tohoto utkání prohráli už jen v Březnici a v posledním kole doma s postupujícími Petrovicemi.

Kdy jste začal věřit, že se Dobříš zachrání?

V to jsem věřil pořád, to bych nemohl ani trénovat, ale definitivně jsem si oddychl až po utkání v Maršovicích (6:2), které mužstvo zvládlo po herní i psychické stránce.

S jakým cílem půjdete do následující sezóny?

Cílem je samozřejmě hrát minimálně tak, jako v jarní části, držet se ve špičce soutěže, mužstvo stabilizovat, potřebujeme jej doplnit o brankáře, hrát tak abychom neodrazovali naše fanoušky a hlavně nechci prožít martyrium minulého ročníku. Důležitý bude start do soutěže a pokud ten se povede, věřím, že tým svoje cíle splní.

Děkuji za rozhovor a společně si přejeme, aby se vrátily lepší časy dobříšské kopané a aby naše první mužstvo se v příštích letech vrátilo do I.A třídy, případně i do krajského přeboru.