Jak dlouho se věnujete práci s mládeží?
Letos na jaře jsem začal 17. sezonu. Za tu dobu jsem vystřídal všechny mládežnické kategorie od nejmenších tříletých až po dorost.

Jste celou tu dobu věrný Bohutínu? Nelákalo vás vyzkoušet si trénovat na vyšší úrovni?
Ano, po celou tu dobu jsem věrný Bohutínu. Vyzkoušet si vyšší úroveň mě nelákalo. Podle mého názoru je třeba, aby to bavilo nejenom děti, ale i trenéry. A myslím si, že na vyšší úroveň asi nemám.

Co se za těch 16 let změnilo v mládežnickém fotbalu?
Za ty roky udělal mládežnický fotbal obrovský krok dopředu. V době, kdy jsem začínal trénovat, tak hráli šestiletí caparti s patnáctiletými habány, kterým se absolutně nemohli vyrovnat. V současné době je dost kategorií, kde mohou proti sobě hrát stejně staří hráči a tudíž si ten fotbal více užijí. Pro mne osobně se nezměnilo vůbec nic, protože děti jsou pořád dětmi.

Jak si vysvětlujete fakt, že v některých klubech fungují družstva mládeže dlouhodobě a jinde se jim vůbec nevěnují? V čem je mezi takovými kluby hlavní rozdíl?
Tento fakt podle mě záleží především na přístupu vedení klubu jednak k jeho budoucnosti, jednak mládežnickým trenérům a jejich podpoře. V hodně klubech se upřednostňují týmy mužů, především A týmy. Bohužel, tato podpora je velice krátkozraká, protože budoucnost klubu je v mládeži, která má mít hlavní podporu. V tom je asi hlavní rozdíl mezi těmito kluby.

Bohutínská mládež pravidelně atakuje čelní pozice tabulek. V čem je tajemství vašeho úspěchu?
Tajemství úspěchu tkví v titěrné práci trenérů, vedoucích a vlastně všech, kteří se zapojují do práce s naší mládeží. Samozřejmě tento úspěch je vázán na dlouholetou práci s dětmi. Tyto úspěchy jsou pochopitelně podmíněné časem, který již zmiňovaní tráví svůj čas na trénincích a na hřištích vůbec. Nepochybně hraje roli, jak jsou silné ročníky a jak dlouho spolu kluci hrají.

Sledujete výkony svých svěřenců i poté, co opustí mládežnické kategorie?
Samozřejmě. Vyplývá to částečně i z funkce předsedy klubu. Nesleduji ale jenom svoje bývalé svěřence v našem klubu, ale registruji i kdo z mých bývalých svěřenců kde hraje.

V poslední době se hodně mluví o tom, že fotbalistů ubývá, zvláště v kategoriích mládeže. Co myslíte, že je příčinou?
Částečně je to dané dobou. Za našich mladých let nebyla tak rozšířená televize, nebyl internet a další lákadla pro děti, jak zabít svůj čas. Stejně tak tato doba nenahrává dospělým, aby si udělali tolik času na děti, jako dříve. Na druhou stranu si myslím, že v každé vesnici se najde pár lidí, kteří by byli ochotní se věnovat mládežnickému fotbalu. Občas stačí tyto lidi pouze oslovit. A opět jsem u toho, jak je důležitý přístup vedení klubu k tomuto problému.

Jak by se dal úbytek hráčů zastavit nebo dokonce navýšit?
Nejdůležitější je mít dostatek dospělých, kteří dokáží děti nadchnout a udržet je při fotbale. Proto myslím, že by se neměly kluby bát oslovit jakéhokoliv tatínka, protože jak víme v každém chlapovi je kus dítěte, který by měl chuť a trpělivost se tomuto „poslání" věnovat.

Co byste vzkázal rodičům a všem fanouškům mládežnického fotbalu v Bohutíně?
Rodičům a našim fanouškům bych chtěl vzkázat, aby nám jednak zachovali přízeň a jednak, aby se s malými fotbalisty podělili hlavně o radost ze hry. A rady a kritiku nechali na nás na trenérech. Na závěr bych jim i rád poděkoval za spolupráci s klubem.