Posun o patro výš slaví s prakticky totožným mužstvem, které se v minulé sezoně strachovalo o záchranu. „V úvodu soutěže našemu postupu nic nenasvědčovalo. Měli jsme za sebou sice dobrou letní přípravu, během níž jsme odehráli vyrovnané zápasy s divizními týmy, jenže pak přišel nevydařený start v Hostouni, kde jsme od nováčka schytali debakl 0:6. Přesto jsme nepropadali panice. Věřil jsem, že kluci v sobě mají kvalitu, aby mohli hrát o klidný střed tabulky. V polovině podzimu přišel zlom. Od zápasu se Spartakem Příbram jsme neprohráli a položili tím základ pozdějšího úspěchu," uvedl kouč Sedlčan, jejichž šňůra neporazitelnosti se protáhla až do jara.

Nakonec čítala 11 utkání a utnula ji až šokující porážka na hřišti sestupujících Klecan. „Ta porážka mě dodnes mrzí. Ztratili jsme tam zbytečně body po naprosto nezodpovědném výkonu."

Vstup do jarních odvet nebyl pro jeho svěřence zdaleka tak excelentní jako druhá část podzimu. „Ztráceli jsme doma hodně bodů remízami. Na kluky dolehla nervozita, nevytvářeli jsme si tolik šancí a dávali málo gólů. S kvalitnějšími terény však přišla zlepšená hra, víc možností i gólů," konstatoval Šach.

Jeho hráči stále atakovali čelní příčky přeboru, ale v Sedlčanech byl postup dlouho zapovězeným tématem. „Já o něm nemluvil. Mým cílem byl klidný střed tabulky. Až když se čtyři kola před koncem vyrojily zprávy, že se odhlásí některé týmy výš, snažili jsme se dotáhnout sezonu ke čtvrtému místu. To jsme si zajistili v předposledním dějství, kdy jsme v přímém souboji o tuto příčku otočili zápas s Tatranem Rakovník. To už jsme věděli, že budeme postupovat," přiznal trenér.

Bezprostředně po tomto souboji proběhly v Sedlčanech emotivní oslavy, ovšem bujaré veselí propuklo až po návratu ze závěrečného duelu v Ovčárech. „Bylo to opravdu velké. Koupali jsme se na náměstí v kašně, jezdili po městě s traktorem a pak si užili při společné dokopné s béčkem, které vybojovalo historický postup do I. B třídy," pousmál se Šach při vzpomínce na večer, kdy se rožnila dvě prasata, tekly proudy piva a šampusu. Že by se jistý postup podepsal na prohře v Ovčárech, odmítl. Podle něj tam celek předvedl nejlepší jarní výkon. „Se všemi týmy před námi jsme hráli vyrovnaný fotbal. S kvalitou soupeřů šel nahoru i náš výkon. Problémy jsme měli spíš se slabšími protivníky, kdy jsme dopláceli na menší koncentraci a neproměňování šancí," vysvětlil trenér sedmibodovou propast za třetím Nymburkem.

Nejlepším sedlčanským střelcem se sice stal s 11 zásahy mladičký záložník Senft, ovšem kouč vyzdvihuje především přínos útočníka Němce (10 tref), jenž se do Sedlčan vrátil po letech strávených ve vrcholovém fotbalu loni v zimě. „Dominik je rozhodujícím článkem našeho vzestupu. Do jeho příchodu jsme si vypracovali mraky šancí, ale nedávali branky. S ním přišly góly, díky nimž jsme se loni zachránili, a zvedlo se sebevědomí mužstva, což se přeneslo i do letošní sezony," podotkl Šach. Postup jinak považuje za dílo celého kolektivu. „Všichni se o něj zasloužili stejnou měrou. Co mě potěšilo, jak se do týmu zapracoval ročník 1995. Senft s Vystydem si vybojovali místo v základu a nezklamali ani další, pokud dostali příležitost."

Současný kouč patří k pamětníkům silné hráčské generace (Hejna, Doležal, Brunclík, Petrák, Mestek), jíž v sezoně 1998/99 utekl postup do divize o bod za Sibřinou. Tehdy v první polovině soutěže hájil branku, v té druhé kvůli zdravotním problémům působil u mužstva jako asistent. Mnozí ze sedlčanských fanoušků tento tým považují za nejlepší v historii klubu. „Fotbalově byl na tom určitě lépe než současní kluci, navíc byl starší a zkušenější, ale dnešní hráči jsou zase lépe fyzicky disponováni. Těžko srovnávat, fotbal je dnes jiný," odmítl porovnat kvality tehdejšího a současného celku, který na rozdíl od svých předchůdců divizi vykopal. Proč? „Všichni kluci jsou odchovanci. Většina z nich hraje odmala spolu, někteří z nich prošli mládeží v Příbrami, kde nasbírali zkušenosti, a hlavně jsou zvyklí vyhrávat. Nepočítám-li Pepu Bartoše a Dušana Pudila, kteří toho letos moc nenahráli, ale zůstali tu i v dobách nejhorších celou kariéru, a Capoucha s Peškem, jsou všichni ročník 1991 až 1995. Věděli jsme, že jejich čas přijde, i když nečekali, že tak brzy. Povedlo se to i díky tomu, že naši soupeři nebyli lepší."

Nad nabídkou, zda přijmout účast v divizi, v Sedlčanech dlouho nepřemýšleli. „Zastával jsem názor, že pokud si postup vykopeme přímo z prvního nebo druhého místa, jsem pro. Takhle záleželo na výboru. Jsem rád, že nám dal zelenou. Alespoň si kluci vyzkouší, co divize obnáší, a kde mají rezervy. Bude jen na nich, aby ukázali, že na vyšší soutěž mají. Budu samozřejmě rád, když se udržíme," konstatoval Šach.

Stejně jako hráči, realizační tým, ani funkcionáři nezná sílu budoucích soků. „Pro všechny z nás je to nová soutěž, která tady nikdy nebyla. Uvidíme, jak se s ní popereme. Já věřím, že dobře. Už kvůli fanouškům, díky nimž máme nejvyšší návštěvnost v přeboru. S vyšší soutěží snad jejich počet ještě stoupne. Myslím, že budou zvědaví na naše výkony a nové soupeře, takže by se návštěvy mohly vrátit do časů naší generace, kdy na náš fotbal chodilo kolem 500 lidí."

Sedlčany nepatří mezi bohaté kluby, přesto se ohlížejí po posilách. „Chtěli bychom získat do každé řady jednoho hráče, aby se zvýšila konkurence v kádru, ale žádné velké přestupy nechystáme. Nejsou peníze a účast v divizi s sebou nese vyšší náklady. Šanci dostanou ti, kteří si postup vykopali. Nemám s tím problém," věří kouč současným hráčům, kteří před sebou mají slibnou perspektivu. „Pokud nikdo neuteče, a budou na sobě poctivě pracovat, vyrostou z nich dobří fotbalisté a progres mužstva by měl jít dál nahoru. Tréninková docházka některých z nich kvůli studijním povinnostem sice není ideální, ale doufám, že se s vyšší soutěží zvedne," netají se vírou v současnou generaci Šach, jenž se do historie sedlčanského fotbalu zapsal jako nejúspěšnější trenér. „Já to tak neberu. Největší zásluhu na postupu mají hráči, bez nichž sebelepší kouč nic nedokáže. Jsem rád, že jsem mohl být u toho, ale zapomenout by se nemělo na Zdeňka Janouška, který po sestupu z krajského přeboru v roce 2010, kdy se rozprchli všichni hráči, dal základ tohoto mužstva dohromady."

MILOŠ KRÁTKÝ