Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V lednovém přestupním termínu se podařilo realizovat přestup zkušeného útočníka Ondračky z Milína. Ten v přípravě podával výborné výkony, které dávaly příslib pro jarní část mistrovské sezony. V úvodu jara se však bohužel zranil a větší část zápasů nehrál. Stínem konce jara bylo vážné zranění nejlepšího střelce Weisheitela, který v zápase v Berouně utrpěl po nevybíravém zákroku komplikovanou zlomeninu bércové kosti.

V konečné tabulce soutěžního ročníku 1988/89 skončili hráči na 6. místě, získali 29 bodů a dosáhli skóre 46:43.

V průběhu jara patřili k oporám kromě Rychlého ještě Hotový a nešťastně zraněný Weisheitel. Dobré výkony odváděli i mladíci Stočes s Makovcem.
Hráčům se dařilo i v přátelských zápasech, kdy dokázali zvítězit 5:2 nad Hořovicemi a v Písku hráli nerozhodně 1:1 s místním Spartakem. Výborný zápas odehráli Na Litavce, kde podlehli kompletnímu celku národní ligy až po urputném boji 3:4.

V úspěšné sezoně se představili tito fotbalisté: brankáři: Bodnár, Kovalčík a Strebelli, obránci: Bakoš, Carda, Ureš, Hotový, Mišun, Makovec, Smrčka, Šafanda, záložníci a útočníci: Hájek, Junek, Kymla, Rychlý, R. a D. Straka, Šmucler, Švihla, Weisheitel, Lovaš, Kotrbatý, K. Havelka, Ondračka, Hudák a Stočes.

Úvod sezony 1989/90 nevyšel podle představ trenéra Máry. Chyběli hráči, kteří dříve tvořili kostru mužstva. Dlouhodobě zraněný byl Weisheitel a dále chyběli Ondračka, Hotový a Mišun. Po nepřesvědčivých výkonech v prvních čtyřech zápasech se hráči vzpamatovali až ve Voticích, kde zvítězili 2:1, i když hned prohráli v Dobřejovicích 2:4, kde výborně hrával Hrdlička, který byl dobře znám z působení v dresu TJ UD Příbram.

Další zápasy byly jako na houpačce. Až závěr podzimu zajistil hráčům tradiční 6. místo v tabulce. Překvapivě se hráčům dařilo lépe venku, kde měli více prostoru k útočení. Při hře doma do plných si mnohdy nevěděli rady.

Před začátkem jarní části sezony absolvovali hráči Spartaku silně obsazený zimní turnaj v Modřanech, kde odehráli několik kvalitních zápasů a skončili na 3. místě. Dokázali zvítězit nad pořádajícími Modřany 3:1, nad Týncem 3:2 a Královým Dvorem 2:1. Remizovali s divizními celky Motorletem a Rudnou.

První mistrovský zápas doma se příliš nevydařil. Bezbranková remíza byla zklamáním a navíc přišlo mužstva o dva dobré hráče. K. Havelku, kterému byl zlomen kotník a zranil se i stoper Mišun. V dalším zápase v Teplýšovicích vedli ještě 13 minut před koncem, ale nakonec dokázali prohrát. Poté doma porazili Votice 2:1, ale prohráli s rezervou TJ UD u Litavky a doma s vedoucími Dobřejovicemi. Po těchto prohrách se začalo mužstvo propadat v tabulce. Naštěstí doma zvítězilo nad Poděbrady, venku prohrálo jak v Nymburce, tak i v Kostelci a neuspokojila ani remíza se Sedlecem-Prčice.

Potřebné body k záchraně uhráli Spartakovci po výhře v Pečkách a doma se Zručí n. S. Nakonec 8. místo bylo vcelku uspokojivé.

Hráčský kádr se příliš neměnil. Nejvíce zápasů odehráli Kotrbatý, Rychlý, Šafanda a Junek. Nejlepším střelcem se stal univerzální Šafanda, který dal 10 gólů, Havelka, Carda a Ondračka vstřelili po 6 gólech.

Do dalšího soutěžního ročníku 1990/91 již nenastoupil Josef Rychlý, který se vrátil zpět k Litavce, kde začal trénovat žáky. Výboru se nepodařilo sehnat adekvátní náhradu, i když některé hráče spartakovští funkcionáři kontaktovali. Finanční požadavky mateřských oddílů však posílení týmu zmařily.

Proto chtěl trenér Mára zařadit do základní sestavy talentovaného útočníka Mulače z dorostu. Předseda klubu Karel Kyttler, který byl zároveň trenérem dorostu, však start Mulače v A–mužstvu dospělých rezolutně zamítl. Chtěl hrát s dorostem o postup, takže nesouhlasil, aby nejlepší jeho dorostenec posílil A mužstvo.

Od té doby se datovaly velké neshody mezi předsedou a vedením mužstva, což se promítlo i v mistrovské soutěži.

Prohra doma se Zručí odstartovala nevýrazný podzim. Hráči poté prohráli na hřišti rezervy TJ UD. Až třetí zápas vyšel. Domácí výhra nad silným celkem Čelákovic byla povzbudivá, ale dusivá atmosféra v mužstvu se tím nijak nezvedla. Odchod dirigenta Rychlého se citelně projevoval. Prohry v Kostelci a za průtrže mračen i doma s Týncem ještě více vyhrotily nedobré vztahy v oddíle.

Na hráčské schůzi, za účasti některých členů výboru, bylo dohodnuto, aby při určování sestavy byli k dispozici zkušenému trenérovi Márovi ještě předseda klubu Kyttler a vedoucí mužstva Vršecký. Najednou mohl hrát i Mulač a díky jeho účasti v útoku se hra rapidně zlepšila, o čemž svědčí i přesvědčivá výhra nad Tatranem Sedlčany 4:1. Ale pro další zápasy již Mulač k dispozici zase nebyl. Tento fakt ještě více přilil benzín do ohně.

Na svou funkci abdikoval vedoucí mužstva Vršecký. Chtěl skončit i trenér Mára, ale ten se ještě nechal do konce roku přesvědčit.

Do posledních tří podzimních zápasů nastoupil i stoper Staněk, na nějž se čekalo po celý průběh podzimu. První zápas v Opočně mužstvo ještě zbytečně prohrálo, ale návrat Pavla Staňka do mateřského klubu, kde hrál naposledy za žáky, se plně vydařil v posledních dvou zápasech, kdy se doma vyhrálo nad Teplýšovicemi a cenná byla i remíza v Jestřábí Lhotě. Staněk si začal výborně rozumět s dalšími obránci Smrčkou, Čebišem a Hotovým. Podzimní 10. místo nebylo pro hráče Spartaku žádným vyznamenáním, ale vzhledem k neutěšené situaci, která v té době v klubu vládla, jej lze chápat.

Do jarní části se musel A tým obejít bez trenéra Máry, který přešel k dorostu. Nahradila jej trenérská dvojice - Zb. Burda a P. Kymla. Cílem této dvojice bylo zachránit pro Spartak I. A třídu, což se nakonec podařilo.

To však již nebyl v čele klubu jeho dlouholetý předseda Karel Kyttler. Ten vládl na Spartaku železnou rukou celé desetiletí. Nahradil jej Zdeněk Nekl.

(pokračování za týden)

JOSEF BACÍK