Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V mistrovské sezoně 1940/41 si fotbalisté Horymíru vedli úspěšně a v konečné tabulce se umístili na prvním místě s jednobodovým náskokem před celky IVO Žebrák a SK Řevnice. Všech osm mistrovských zápasů odehráli Hudeček, Maršík a E. Míka. Nejlepšími střelci byli: E. Míka 22, J. Rada vstřelil 12 a Všetečka 11 branek. Tento úspěch byl o to významnější, poněvadž mužstvo bylo složeno především z domácích hráčů. Jedinou posilou byl technicky vybavený Všetečka, který přišel z Mladé Boleslavi.

Kvalifikační turnaj o postup do divize byl očekáván všemi příznivci s velkým očekáváním. Vedení klubu bylo poučeno minulostí a nehledalo posily mezi profíky, ale nadále spoléhalo na své odchovance. Pouze útok posílil průbojný střelec „Alík“ Vršecký ze sousedního SK Příbram, který dříve hájil barvy i SK Březové Hory.

Soupeři v kvalifikaci byly Meteor České Budějovice a mistr západočeské župy Sparta Sulkov, v jehož řadách hrál bývalý úspěšný hráč SK Příbram obrovitý obránce Beran.

První zápas odehrál Horymír v Českých Budějovicích, kde uhrál remízu 1:1. Tento výsledek hodně sliboval pro domácí odvetu a až příliš naladil příbramské fanoušky. Ti však nevycházeli z údivu při domácím zápase se Spartou Sulkov. Podceňování soupeře se nevyplatilo a porážka 1:3 vrátila všechny zpátky na zem. Kalich hořkosti si museli fanoušci vypít v dalším domácím zápase s Meteorem, kdy je čekalo další zklamání v podobě prohry 2:6. Tato vysoká prohra pohřbila všechny postupové naděje. K poslednímu duelu do Sulkova odjeli již v neúplné sestavě a přesvědčivě prohráli 0:4.

AFK Horymír tedy do divize nepostoupil a na podzim začal hrát znovu I.A třídu. Hned v prvním mistrovském zápase zvítězil 4:1 v Králově Dvoře, tři branky dal Všetečka a jednu Vršecký. Doma však prohrál se Žebrákem 1:3 (Gitner). Vše odčinil doma s dávným rivalem SK Dobříš, kterého rozdrtil 10:1 (Vršecký a Všetečka 4, Rada, Maršík). O kolísavosti formy svědčí další výsledky. V Komárově s Hvozdcem prohráli 1:4, doma naopak rozstříleli Olympii Králův Dvůr 10:2 (Vršecký 3, Všetečka 2, Rada, E. Míka a Hájek). Další zápasy v Řevnicích a Berouně se nehrály pro výjimečný stav.

Psal se rok 1942 a v jeho jarní části se Horymíru příliš nevedlo. Na konec podzimu se usadil v dolní polovině tabulky. Za zaznamenání stojí, že v mužstvu se začal objevovat 16letý mladíček Jiří Tůma, který si vedl velice zdatně a svými výkony si okamžitě vybojoval místo v základní sestavě.

Pro oživení vzpomínek bývalých aktérů je třeba připomenout urputné drby, které bylo hráno na Dobříši. Příbramský Horymír ve vyrovnaném utkání těsně podlehl nadšeně hrajícím a také šťastnějším domácím 1:2. Dvě branky za Dobříš dal Vimr a za hosty korigoval výsledek Vršecký. Za zmínku stojí zaznamenat i sestavy obou mužstev, z nichž některá jména jsou známá i současné starší generaci.

Dobříš: Fr. Vitásek (později se proslavil jeho bratr Josef) – Pikard (hrával dříve i za Horymír), Šesták – Mottl, Durdil, Drnec – Velebil, Neliba (též hrával i za Horymír), Vimr, Vartecký, Mezek.
Horymír: Hudeček – Machuta, Rada – Vokurka, Jaromír Kšanda, K. Míka – Tůma, E. Míka, Všetečka, Vršecký, Marcel Kšanda.

V letní přestávce se Horymíru dařilo lépe a v přátelském utkání doma porazil ČAFC Vinohrady 6:3 (Vršecký 4, Šubotník 2). V sestavě se oproti utkání na Dobříši objevili další fotbalisté: Meduna, Pech, Maršík, Milec, Šubotník a Karel Burda. Do podzimní mistrovské soutěže I.A třídy vstoupili Příbramštíremízou s Komárovem.

Cílem mužstva bylo bojovat opět o první místo tabulky, ale začátek tomu neodpovídal. Zbytečné extempore při domácím zápase se svými jmenovci z Neumětel mělo za následek uzavření hřiště na dvě utkání, která byla sehrána až v jarní části roku 1943, a to na hořejším hřišti SK Příbram.

Na jaře téhož roku ještě více poklesla výkonnost Horymíru. Bylo to hlavně tím, že řada hráčů byla nasazena na práce v německé říši – bratři Kšandové, Al. Hofman, K. Míka, Zd. Mezera, J. Meduna, Sl. Pech, J. Šejna, M. Vokurka. Tyto hráče museli nahrazovat dorostenci, a tak nebylo divu, že se Horymír začal propadat v tabulce a měl sestoupit. Jenže Podbrdská župa rozhodla jinak. Nařídila sehrát kvalifikační zápas s vítězem II. třídy, kterým byla nedaleká Březnice.

Příbramští fotbalisté v Březnici vysoko zvítězili 8:2, ale nakonec přes protest Březnice se stejně neudrželi. Župa prostě své původní rozhodnutí zrušila.
Podzim roku 1943 tedy Horymír odehrál ve II. třídě.Většina fanoušků však nenesla sestuptak trpce, protože jim to vynahradila atraktivní podívaná v podobě sousedských derby s mužstvy SK Příbram a SK Březové Hory.

Oproti jaru došlo ke stabilizaci hráčského kádru, a tak mužstvo Horymíru začalo dosahovat přece jen lepších výsledků. Bez ztráty jediného bodu vedlo po podzimu tabulkuo dva body před SK Příbram, která právě ty dva body ztratila v boji s Horymírem.

Slavné derby se hrálo 31. října a přišla na něj úctyhodná návštěva 2500 diváků. Vzhledem k důležitosti zápasu a také z obav, aby se něco nesemlelo, byla zesílena pořadatelská služba a dostavila se v hojném počtu i policie. Domácí Horymír nakonec vyhrál těsně 2:1 brankami Klementa a Vršeckého, za poražené skóroval Luks. Znovu v tomto utkání potvrdil vzájemnou neporazitelnost.

Mužstva se představila v těchto sestavách:
SK Příbram: Sádlo – Severa, Agler – Procházka, Houdek, Pešek – Staněk, Vydra, Luks, Jiráň, Blín.
Horymír: Hudeček – Gitner, Machuta – J. Kšanda, Maršík, K. Burda – Šubotník, E. Míka, Klement, Vršecký, Al. Hofman.

Nejlepšími střelci za celý rok 1943 byli: Vršecký 53, E. Míka 37, L. Štípek (mistr světa ve stolním tenise) 24 a Tůma 15.

(pokračování za týden)

JOSEF BACÍK