Po výborném výkonu mužstvo Spartaku porazilo značně posílený Baník Příbram 3:1. Před úctyhodnou návštěvou 4000 diváků utkání řídil prvoligový rozhodčí Milan Fencl. Pro zajímavost některé další zápasy podzimu: Spartak deklasoval Tatran Rakovník 10:0, v Rožmitále vyhrál 4:1 a doma po urputném boji porazil Hořovice 2:0.

5. října 1961 sehrálo mužstvo Spartaku další mezinárodní utkání s národním mužstvem Guineie, ve kterém prohrálo po vyrovnaném boji 2:4. Obě branky domácích vstřelil Smrčka. Stínem utkání byla zlomená noha nadějného sedmnáctiletého útočníka Josefa Škváry.

V jarní části Baník oplatil Spartaku porážku z podzimu a vyhrál na jeho hřišti 3:0. Další významnou událostí byl start švédského klubu AIK Stockholm. Tento zápas se hrál 14. dubna u příležitosti stoletého výročí tělovýchovy v Příbrami. Hosté v utkání přesvědčivě zvítězili 7:1. Čestnou branku Spartaku vstřelil populární Mirek Podšer. Zápasu přihlíželo za vydatného deště 1500 diváků.

Dalším přátelským zápasem byl start prvoligové Slavie (tehdy Dynama), které zvítězilo nad Spartakem 10:1. O letní přestávce se Spartak zúčastnil kvalitně obsazeného turnaje v Jablonci při příležitosti výstavy bižuterie. S ligovým mužstvem Jablonce prohrál 1:3 a s Mladou Boleslaví 0:2. Turnaj vyhrál ligový Motorlet s Otou Hemelem a Jirkou Peškem v sestavě.

Ještě k soutěžnímu ročníku 1961/62. Postup do divize si zajistil nováček soutěže Baník Příbram. Ten po postupu do I.A třídy vybojoval v dalším ročníku i postup do divize. Baník se opíral o výkony bývalých Spartakovců – brankářů Aloise Váni a Josefa Duška, záložníků Jardy Špidly a Mirka Zámečníka a útočníků Kuldy Bartoše a Ládi Přibyla. Vedoucího mužstva a později i jeho trenéra vykonával Alois Kamzík, který přišel též ze Spartaku.

Spartak dobře rozehrál soutěžní ročník 1962/63. V počátku soutěže třikrát plně bodoval. Potom přišly problémy s hráči, a tím i znatelný útlum, který byl korunován debaklem v Žebráku 2:12. V Berouně prohra 0:6 a doma s Hořovicemi další porážka 0:2. Těmito neslavnými výsledky se po podzimu Spartak zařadil až na desátou příčku tabulky. Na jaře si o příčku polepšil.

Do dalšího soutěžního ročníku již byly vkládány určité naděje na zlepšení. Začala se projevovat dobrá práce s mládeží, která vyústila postupem dorostenců do ligy.

Úspěchy dorosteneckých družstev nebyly náhodné. Práce s mládeží byla na Spartaku vždy příkladná. Největší ocenění zasluhují trenéři Antonín Hudík, Michal Cimbaloš, Jan Hemr, Václav Zeman a Josef Rada. Již v roce 1960 přivedl trenér Kamzík generaci hráčů Fr. Brenning, Zd. Bejček, J. Bacík, J. Hemr, Zd. Kozel, J. Troller, J. Hulínek, J. Makovec, J. Kašpar, P. Kožíšek, J. Škvára, V. Ziovský, J. Míka, M. Brečka, I. Matuška k titulu krajských přeborníků. Jen zákulisní machinace připravily tyto chlapce o dorosteneckou ligu.

V létě 1963 triumfoval tým pod vedením trenéra Zemana. Družstvo se formovalo již v žákovských kategoriích. Prvním příslibem před postupem do dorostenecké ligy byla úspěšná účast na celostátním turnaji TJ Start Praha na hřišti Vyšehradu. Účastníky turnaje byla družstva zvučných jmen – Bohemians, Slovan Bratislava, Slovan Teplice, RH Brno apod. Ze šestnácti účastníků obsadili mladí Spartakovci uspokojivé osmé místo.

Na jaře 1963 vyhráli dorostenci svou skupinu, a tím kýžený postup do kvalifikace o ligu. Trenéry mužstva byli V. Zeman a E. Míka. Vedoucím mužstva byl pan Kunc. Ve vzrušující kvalifikaci uhráli jejich svěřenci venku bezbrankovou remízu s Čelákovicemi, po výborném výkonu celé obrany v čele s brankářem Stropnickým. V odvetě na domácím hřišti porazili Čelákovice 3:1, když branky vstřelili Zd. Míka, Beneš a Procházka. Nové Příbramsko tehdy uvedlo, že postup je největším úspěchem příbramské kopané v její historii. Pro vzpomínku je nutné uvést jména aktérů: Fr. Stropnický, J. Havlíček, R. Burda, Ant. Truneček, P. Tuháček, J. Vošahlík, K. Procházka, K. Volf, Zd. Míka, Fr. Kopecký, K. Beneš, M. Štastný, J. Kožíšek a J. Hadrava. Radost z postupu byla obrovská. Již na hřišti se objevil oblíbený správce Standa Kožíšek s harmonikou. Střelci branek byli odneseni nadšenými fanoušky na ramenech do kabin. V ligových zápasech byly starty dorostenců v předzápasech na Letné a v Edenu velkým přínosem do klubové pokladny. Návštěvy v Praze se pohybovaly mezi třiceti až čtyřiceti tisíci diváků. Korunový příspěvek ze vstupného šel na konto dorosteneckých družstev – polovina pro domácí, druhá polovina pro hosty. Škoda, že této šikovné partě se nepodařilo ligu udržet.

Ještě krátce k soutěžnímu ročníku 1963/64 u A mužstva dospělých. Velkým přínosem pro tuto sezonu byl příchod trenéra Ferdy Maršálka, který předtím vedl divizní fotbalisty Dukly Kostelec. Tento zkušený trenér navodil od začátku svého působení u hráčů dokonalý režim a výsledky se začaly dostavovat. Začal se konečně řešit generační problém a do mužstva začali přicházet mladí fotbalisté, vesměs odchovanci. V průběhu podzimu hráčský kádr doplnili navrátilci z vojny – Bejček, Brečka a Troller, takže v mužstvu začala být na každém postu zdravá konkurence. Mužstvo tvořili tito hráči: brankáři V. Dvořák a J. Hadraba (ten přišel z Modřan), obránci: Zd. Bejček, Fr. Brenning, R. Burda, M. Čížek (důstojník), záložníci: J. Hulínek, Fr. Korčák, J. Matuška, J. Junek a útočníci: P. Kolín, M. Zeman, J. Troller, J. Škvára, V. Ziovský, M. Brečka, Babiak, G. Šejda (později ligový trenér v ledním hokeji). V konečném účtování skončil Spartak na 8. místě.

(pokračování za týden)

JOSEF BACÍK