Hned první jarní zápas hraný ve Vítkovicích se vydařil. Bezbranková plichta byla cenným skalpem na ostravské půdě. Doma vstřelil dva góly Barát, což znamenalo výhru 2:0 nad Martinem. Těsná prohra 1:2 ve středočeském derby na Kladně hanbou nebyla. Hráči si doma smlsli na Michalovcích, které vyprovodili na dalekou cestu tříbrankovým přídělem. Na Slovensku v Povážské Bystrici uhráli svěřenci trenéra Ipsera bezbrankovou remízu, což začalo vylepšovat bilanci na hřištích soupeřů. Na Litavku si přijela pro prohru 1:2 Rudá hvězda Bratislava, když šťastnými střelci byli Lžičař s Rychlým. Do třetice bezbranková plichta se odehrála v Bánské Bystrici s místní Duklou. Doma vrátili „permoníci“ Jablonci podzimní potupnou prohru a zvítězili góly Peřiny, Weinera a Pintera 3:0. Následovala impozantní výhra 4:1 v Děčíně. Doma si poradili příbramští fotbalisté s Vlašimí 2:1, když obě branky vstřelil Konvalinka. Po dlouhé době se prohrálo, a to 0:2 v Bardějově, ale na Litavce to pro změnu schytala Nitra, která tam prohrála 2:4. Branky vstřelili: Prostecký, Konvalinka, Nováček a Pinter. V Bohutíně se hrálo 2:2, Prostecký a Barát. Doma vrátili hráči prohru Třinci, dokonce stejným poměrem zvítězili 3:0, Peřina, Konvalinka, Nováček. Jarní sezónu zakončili příbramští fotbalisté v Prešově, kde těsně prohráli 2:3, obě branky vstřelil Schmidt.
Konečné 5. místo se ziskem 33 bodů a skórem 41:35 bylo nejlepším umístěním v historii příbramského klubu. Do první ligy postupovaly slovenské celky Tatran Prešov a Dukla Bánská Bystrica. Třetí skončil Jablonec a na čtvrtém místě Bohumín. Nejlepšími střelci TJ UD Příbram v soutěžním ročníku byli: Schmidt a Konvalinka 7, Prostecký 4, Lochman, Rychlý, Barát a Nováček 3, Nachtman, Mička, Peřina, Pinter 2, Johana, Lžičař a Weiner 1.
Ukončený soutěžní ročník 1976/77 byl v dlouhé historii československé kopané bohužel tím posledním ročníkem ve velice kvalitní druhé lize. Došlo k nepochopitelnému a také nesmyslnému zrušení této u diváků velice atraktivní soutěže. Tenkrát se vše svádělo na ekonomické důvody. Drtivá většina tehdejších druholigových mužstev byla proti tomu, ale vrcholné fotbalové orgány byly neoblomné. Na souboje se slovenskými a moravskými kluby přicházely početné návštěvy a zrušením této soutěže kvalita fotbalu v celé republice určitě utrpěla. Nepochopitelné bylo i to, že návrh na zrušení se stal v roce 1976, kdy se českoslovenští fotbalisté stali v Bělehradě mistry Evropy. Po zrušení druhé celostátní ligy byly utvořeny tři národní ligy – česká, českomoravská a slovenská. O postup do první ligy bojovali vítězové národních lig v kvalifikacích (barážích). Horší to měl vítěz české ligy, který musel hrát nejprve baráž s lídrem českomoravské ligy a poté ještě s vítězem slovenské národní ligy.
Cílem tehdejšího výboru TJ UD Příbram bylo vyhrát českou národní ligu a v kvalifikaci se pokusit vybojovat kýženou první ligu. Ředitel koncernového podniku Uranových dolů ing. Boh. Majer byl velký fanda fotbalu a tento cíl dal výboru téměř závazně. Nutno si uvědomit, že tehdy byly špičkové kluby v národní lize na vysoké úrovni. Hrávali tam fotbalisté, kteří několik let kopali první ligu a v pokročilejším věku místo šli posilovat hlavně mužstva, která nebyla daleko od Prahy. Například ve Vlašimi hráli Urban, Rosický, Melichar, Hřebík v Kolíně Stratil, Němec, Chadraba a Smištík. I v příbramském kádru došlo k určitým změnám. Z úspěšného týmu odešli Zelenka s Horešovským, na vojnu Kubata a Černý a citelným oslabením byl odchod Franty Baráta do prvoligové Plzně, kam si jej přelanařil trenér Tomáš Pospíchal. Právě zrušením druhé celostátní ligy byl na fotbalovém trhu k mání dostatek fotbalistů.
Bylo z čeho vybírat, ale v letním přestupním termínu přišli do Příbrami pouze fotbalisté, kteří měli opravdu již zenit výkonnosti za sebou. Zkušený sekretář Jaroslav Houška, který přišel z Bohemians udělal - za velké peníze - odložené brněnské fotbalisty Mikloše a Klimeše. Bývalý brněnský kanonýr Fero Mikloš byl sice dobrým klukem do party, ale přibral značně na váze a v základní sestavě se objevoval sporadicky. Zdeněk Klimeš měl výbornou fyzičku, ale při zápasech byl dost roztěkaný. Hádal se s hráči, diskutoval se sudími, prostě se nechal kýmkoliv vytočit. Hráčský kádr byl doplněn o Josefa Bláhu, který se vrátil z vojny, odkud přišel i rodák z Husince Vašek Pravda. Z dorostu Dukly Praha přišel obrovský talent Milan Lískovec, ale jeho povahové vlastnosti a hlavně negativní vztah ke spoluhráčům jej za čas vyřadily z hráčského kolektivu. Z vlastního dorostu přešel do A mužstva stopér Milan Svojtka. Trenérem mužstva byl nadále František Ipser, jemuž vydatně pomáhal v roli asistenta Josef Škvára. Do nově utvořené národní ligy na podzim roku 1977 nastupoval tento hráčský kádr – brankáři: Jansa, Havlíček, J. Liba, obránci: Bláha, Lžičař, Svojtka, Nováček, Weiner, Konvalinka, záložníci: Rychlý, Lochman, Klimeš, Prostecký, útočníci: Schmidt, Peřina, Pinter, Pravda, Roušar, Lískovec, Mikloš.
(pokračování za týden)
JOSEF BACÍK
