VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Střelec Magera: Na ostravský titul se jen tak nezapomene

Mladá Boleslav /ROZHOVOR/ – Padesát sedm branek v české lize, dvacet v rumunské a k tomu jedna ve čtvrté anglické. Navíc ještě další dva v dresu české jedenadvacítky, devět v národních pohárech a pět v evropských. Přesně za touto vizitkou se skrývá čtyřiatřicetiletý útočník FK Mladá Boleslav Lukáš Magera.

16.11.2017
SDÍLEJ:

BOLESLAVSKÝ útočník Lukáš Magera si v osmifinále MOL cupu kryje míč před domažlickým Markem Hejdou. Foto: Václav Tauer

Pamatujete si svůj první gól?
To si už nepamatuji, to je strašně dávno. Ale pamatuji si, že v Dolním Benešově jsem chodil za mladší žáky hrát a za starší chytat. A taky si pamatuji, že jsem jako brankář chodil kopat rohy a standardky.

V kolika letech jste začínal s fotbalem a kdo vás k němu přivedl?
Začínal jsem nějak okolo šesti let a k fotbalu mě přivedl táta. On hrával také za Dolní Benešov, ale už nevím, jakou soutěž. Teď tam ale hrají divizi.

Jak velkým skokem byl potom v žácích přesun do Baníku Ostrava?
Byl to splněný sen, který jsem měl jako malý. A změna to byla obrovská. Musel jsem změnit školu, začaly každodenní tréninky. Celý život se mi najednou přetočil.

První gól si nepamatujete, ale co první ligový?
Ten se nezapomíná. Bylo to v Blšanech v mistrovské sezoně s Baníkem. Ale samotný zápas jsme prohráli 1:2 a byla to naše první porážka v ročníku.

Jaké vůbec máte vzpomínky na mistrovskou sezonu a zatím jediný ligový titul?
Něco neskutečného! A to nejen pro nás hráče, kteří jsme v Baníku začínali, nebo už tam hráli delší dobu, ale vůbec pro celou Ostravu. Na to se tam nezapomene ještě hodně dlouho.

Po Baníku následovaly tři roky v Rumunsku. Jaké máte vzpomínky na toto pro někoho možná exotické angažmá?
Do Temešváru si mě vzal trenér Uhrin, který mě chtěl už předtím do Boleslavi. Do doby, než odešel, jsem měl v klubu pozici pevnější. Pomohlo mi to i v adaptaci, kdy věřil mým schopnostem a dostával jsem šanci hrát. Ze začátku jsem měl trochu obavy, přeci jenom tady lidé vnímají Rumunsko s obavami, ale mohu říci, že jsem byl velmi mile překvapen. Lidé i život tam byli úplně v pohodě, neměl jsem si na co stěžovat. 

A stihl jste za 85 zápasů vstřelit 21 gólů…
A málokdo ví, že jsme hráli i evropské poháry. Přes Šachtar Doněck jsme postoupili do skupiny a zahráli si s Anderlechtem nebo Manchesterem City. To byly krásné zážitky.

Pak ale následovalo nepovedené angažmá v Anglii.
Do Swindonu jsem šel po pauze, kdy jsem moc nehrál, takže jsem nebyl optimálně připravený. Navíc soutěž už byla rozehraná a začátek byl těžký. Když už jsem se začal dostávat do sestavy, tak jsem si natrhl zadní stehenní sval a měsíc jsem nehrál. Potom už bylo těžké se do sestavy dostat a přišla možnost hostování v Baníku, kterou jsem v tu chvíli uvítal. Ostrava mi pomohla v restartu. Ale i když to byla čtvrtá anglická liga, tak jsem za takovou zkušenost rád.

Čtvrtá anglická liga je profesionální soutěží – jaká je vlastně její úroveň?
Ve Swindonu je krásný malý stadionek v centru města. Atmosféra tam byla úžasná, protože chodilo hodně lidí. Já jsem tam byl pouze půl roku, ale klub v té sezoně postoupil do třetí ligy. Stadion byl v centru města, ale trénovat jsme jezdili do tréninkového centra, které bylo za městem a kde bylo asi osm hřišť. Na to, že šlo o čtvrtou ligu, byly podmínky naprosto profesionální.

Čtyři zápasy jste stihl i za českou reprezentaci. Nemrzí, že byly jenom čtyři?
V kariéře jsem měl sny a postupně jsem si je plnil. A jedním z nich byla i reprezentace. To se mi splnilo, rád na ně vzpomínám. Nejvíc na kvalifikační duel proti Skotsku, ve kterém jsme vyhráli v Edenu 1:0 a já hrál od začátku.

Mluvili jsme o prvních gólech, ale co nejhezčí gól?
Nejvíc si vzpomínám na vítězný zápas v Boleslavi proti Zlínu, který jsme vyhráli 5:2. Já jsem dal dvě branky, ale ten druhý krásnou střelou asi z dvaceti metrů. Možná tam byly i nějaké hezčí trefy, ale teď se mi vybaví tato.

A vybaví se vám největší haluz gól?
Po pravdě řečeno, nic mě nenapadá.

Při pohledu na vaší vysokou postavu se nemohu nezeptat – nelákal vás někdy basketbal nebo volejbal?
S volejbalem nemám problém, ale basketbal moc nemusím. I když teď, co bydlím v Nymburce, tak se jdu občas na kamarády podívat, ale že bych si šel zahrát s nimi, tak to mě vůbec neláká. 

Úspěšně ale kopete penalty. Jaký máte recept? Rozhodujete se třeba na poslední chvíli?
Většinou se rozhoduji před penaltou a nebo i den předem. Přemítám si, s kým hrajeme a kam bych tak asi mohl kopat.

A vedete si třeba statistiku brankářů, kam kdo skáče? Brankář Michal Špit míval svého času obsáhlou databázi střelců…
To zase ne. Ale tak nějak si člověk pamatuje z hlavy, komu jsem jí kam kopnul. Zase tolik penalt jsem nedal, že bych si to musel psát.

Pátou sezonu jste v Boleslavi, takže se vám tady líbí?
Mrzí mě, že jsme neudělali výraznější úspěch v Evropě, ale jinak jsem tady nadmíru spokojený. 

Neláká vás na konec kariéry ještě návrat do Baníku?
Před sezonou jsem prodloužil smlouvu v Boleslavi. Nabídka z Baníku ani z jiného klubu nebyla, takže tím mi odpadlo případné rozmýšlení. A asi už to dohraji tady v Boleslavi.

A co budete dělat po kariéře? Už o tom přemýšlíte?
Pomalu už se mi to honí hlavou. Jsem vyučený prodavač, takže bych s tou svou výškou mohl jít do supermarketu zaskladňovat regály (smích). Určitě bych chtěl zůstat u fotbalu. Moc mě to baví. Během zranění jsem si udělal trenérskou licenci B. Takže pak případně áčko a zkusit trénování a nebo by mě bavilo dělat skauta talentů. Prostě něco s fotbalem…

Autor: Jaroslav Bílek

16.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

K nebi se nakonec vzneslo 197 balónků.
16

Děti psaly Ježíškovi pomocí balónků

Nemoc. Ilustrační foto.

Kašle a rýmy s teplotami přibývá, chřipka však zatím neútočí

Kam na nejlepší svařák. A za kolik?

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Proklikejte si, kolik zaplatíte za dvě deci svařeného vína či punče na vánočních trzích na náměstích českých, moravských a slezských měst.

Jan Tománek zahájil přípravu na nadcházející zimní sezonu

Livigno /ROZHOVOR/ – Handicapovaný sportovec Jan Tománek zahájil přípravu na novou zimní sezonu. V italském středisku Livigno najíždí první kilometry na své lyžařské sledgi a snaží se co nejlépe připravit na své vytyčené cíle. Nejen o nich jsme si s Janem Tománkem povídali v krátkém rozhovoru pro Příbramský deník.

Jak vypadaly havířské Vánoce nad i pod zemí, ukáže hornické muzeum

Příbram – Jak vypadaly typické havířské Vánoce, to o víkendu předvedou pracovníci Hornického muzea Příbram jak v prostorách hornického domku na Březových Horách, tak i v podzemí dolu Anna. 

Kam za sportem: Největším tahákem jsou zápasy hokejové reprezentace

Příbramsko - I o třetím adventním víkendu se na Příbramsku koná několik zajímavých sportovních akcí. Pokračuje turnaj čtyř týmů ženských hokejových reprezentací, na domácí palubovce se představí také futsalisté nebo basketbalisté.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT