„Jedná se o dvacetiminutové cvičení, během něhož jsme připojení k přístroji, který mnohonásobně zvyšuje intenzitu,“ popsal neratovický obránce Radek Šulc nezvyklou náplň pondělního tréninku, kterou si hráči pod koučem Staňkem opakovaně vyzkoušeli už v loňském roce.

„Samotné cvičení je celkem příjemné. Únava se začne projevovat třetí až čtvrtý den. Člověk, který na tento druh cvičení není zvyklý, je následující týden opravdu pěkně zbouchanej,“ popisuje s šibalským úsměvem svou zkušenost osmadvacetiletý fotbalista.

Ač ve své kariéře okusil v Zápech i přípravy třetiligového klubu, s podobnou tréninkovou metodou se setkal až ve svém stávajícím působišti. A rozhodně mu není proti srsti. „Každá taková změna je v zimní přípravě vítána. Myslím, že si to všichni pochvalovali,“ mluví Radek Šulc asi nejen za sebe.

Pozitivní dojmy si ze své premiéry ve speciální vestě a s páskami přes ruce a stehna odnesl také zkušený záložník Martin Škarecký. „Hráč cítí, jak se při cvičení zapojují všechny svaly, ale nebolí to. Myslím, že to je i velmi dobré zpestření přípravy. Pro mě osobně rozhodně lepší varianta než posilovna.“
Trenér Tomáš Staněk začal s připojováním hráčů ke slabým elektrickým impulzům už před svým příchodem do Neratovic – během necelou sezonu trvajícího působení v tehdy ještě třetiligovém Kolíně.

Dočetl se, že stejně se připravovali astronauti do vesmíru. A co má pro něj zřejmě ještě větší zvuk, dokonce i německá fotbalová reprezentace. „Toto efektivní posilování zvyšuje sílu, rychlost i vytrvalost. Mám s tím pozitivní zkušenosti,“ obhajuje Tomáš Staněk, proč cvičení zařazuje do přípravy pravidelně, v té právě probíhající si ho v táboře průběžně druhého celku divize B užijí hned třikrát. „Jeden trénink by neměl smysl. Fotbalisté mívají některé svaly ochablé. Proud se na ně zaměří a posiluje je bez nějakého opotřebení klubů či šlach,“ vyzdvihuje podle něj neocenitelné přednosti.

Že by fotbalisté napojení na přístroj pohybem na místě zcela odbourali klasické kondiční tréninky, ale samozřejmě nehrozí. Důvodem je nejen technická a finanční náročnost. Podle Tomáše Staňka by se ty „elektrické“ mezi jednotlivými zápasy negativně podepsaly na výsledcích. „Jde o vhodný doplněk posilování v této fázi přípravy. V sezoně by na to nebyl čas. Svaly poté bývají unavené,“ vysvětluje Staněk.

Tréninky na klíč v neratovické kabině zajišťují Staňkovi bývalí svěřenci. Daniel Nešpor a Jindřich Kučera dokonce spoluzaložili firmu, která se na taková cvičení specializuje. Vedle krátkého působení v lize oba spojuje angažmá v Kolíně, kde první z nich hraje i v současnosti. Z tamní kabiny, přesněji od maséra Jiřího Krause, prý vzešel i prvotní nápad.

„Přivedl nás k tomu. Osobně jsme si to vyzkoušeli, oba nás to zničilo, a tedy i přesvědčilo, že to má smysl,“ říká Daniel Nešpor, který to s fotbalem dotáhl až ke čtrnácti prvoligovým zápasům za Bohemku a Slovácko. Jak Deníku prozradil, jsou Neratovice zatím jediným klubem, za kterým vyrážejí se svým přístrojem.

V Kolíně si od Staňkova odchodu nakládají u maséra Krause pod proudem pouze jednotlivci. Dohromady ale prý okolo poloviny mužstva. „Je to taková posilovna v počítači. Za dvacet minut si zvládnete zacvičit jako třikrát ve fitku. Umí to všechny svaly zmáčknout čtyřiaosmdesátkrát za vteřinu, což je stejná frekvence jako z mozku a zpět,“ říká Jiří Kraus.

Muž, který se masírování a fyzioterapii věnuje na plný úvazek a do jehož klientely patří i olympionici či reprezentanti, o přínosu nepochybuje. Ideální je to podle něj jako příprava na velkou zátěž, ke zvýšení výkonnosti, ale i k odstranění například bolestí zad či rychlejší rekonvalescenci.

Jak blahodárný účinek to bude mít na neratovické fotbalisty, ukáže už zanedlouho jejich cesta jarní divizí…