„Před naší první společnou fotbalovou akcí jsme plní očekávání. Většina kluků z mančaftu jsme si prošli mládežnickými soutěžemi na určité úrovni. Naše ambice? Přežít ve zdraví a užít si to,“ říkal před výkopem turnaje obchodní ředitel firmy a neoficiální tiskový mluvčí týmu Matěj Štochl.

To ještě netušil, že to bude právě jeho mužstvo, kdo si po několikahodinovém boji přijde pro vítězný pohár. Po postupu ze čtyřčlenné základní skupiny se parta v červených dresech protáhla přes penaltový rozstřel i úskalím bezbrankového semifinále proti Nohel Garden.

V boji o prvenství pak dokázala přehrát i tým pod vlaječkou zbrojařské firmy Sellier Bellot. Ta vyslala do boje studenty Střední průmyslové školy Vlašim, většina z nich spolu navíc nastupuje v týmu U19 vlašimského druholigového klubu, jehož je Sellier Bellot partnerem. Sehranost i trénovanost byla znát na první pohled. Ve finále ale hrála prim zkušenost.

Co tady dělají tak mladí?

„Nečekali jsme, že vyhrajeme. Trochu se nám nelíbilo, co tady dělají tak mladí kluci (směje se). Ale o to je to sladší, že jsme je porazili,“ podělil se o dojmy Jan Císař, autor rozhodující rány finále. „Moc jsme si to užili a jsme rádi, že jsme mohli přijet. Teď budeme pokračovat dál ve stmelování kolektivu,“ hlásil v dobré náladě hráč, který spolu s už zmíněným Matějem Štochlem nastupuje v jihočeské I. A třídě za Mirovice. Ve zlatém týmu s právem účasti v republikovém semifinále měli i další aktivní fotbalisty, někteří ale museli kopačky, respektive rukavice oprášit. „Gólman chytal snad po patnácti letech. A výborně,“ pochválil kolegu.

Až v úplně posledním poločase turnaje (zápasy trvaly dvakrát 10 minut) došel dech dravému mládí z Vlašimi, které do té doby s výjimkou rovněž bezbrankového semifinále dokázalo svým pohybem a důrazem otrávit oba předešlé soupeře v tříčlenné skupině A.

Tomáš Martínek, učitel tělocviku a během turnaje kouč dorostenců, se pochvalně vyjádřil o kvalitě soupeřů. „Vysoká úroveň mužstev mě překvapila. Byl to pěkný a vydařený turnaj. Přál bych si, aby i nadále pokračoval a účastnilo se čím dál víc lidí,“ hodnotil akci. Finále podle něj bylo o štěstí. „Týmy byly hodně vyrovnané. S tím, jak kluci hráli, jsem velice spokojený.“

Velké hřiště pro exligového hráče

Na třetím místě skončila reprezentace votické firmy NVision Czech Republic, na čtvrtém pak zahradnická Nohel Garden vedená z pozice kapitána bývalým prvoligovým fotbalistou Jiřím Rychlíkem.

„Až na brankáře všichni ještě hrajeme nějaké soutěže od I. A třídy po okres. Už jsme ale spíše vysloužilí hráči s věkovým průměrem okolo čtyřiceti let. Tohle hřiště je na nás stále ještě veliké,“ usmíval se třiačtyřicetiletý borec, který nejvíce z celkem dvanácti prvoligových sezon odehrál za Příbram a zbylé za Slavii, Mladou Boleslava a Bohemku.

Soutěživost ale neztratil ani ve fotbalovém důchodu. „Vždycky jdete v soutěži něco udělat, vyhrát,“ potvrdil. Skupinovou porážku s mladíky pak po vítězném vstupu přece jen chvíli rozdýchával. „Vyhrál lepší, to se nedá nic dělat. Mohli by být klidně našimi dětmi. Ale taky jsem jako mladý hrál s dospělými a rychlost je rozhodující,“ ví, o čem mluví nositel jména Rychlík.

V úterý 14. září se v rámci krajských bojů koná turnaj v Benátkách nad Jizerou, zápolit přijedou kolektivy z Boleslavska, Mělnicka a Nymburska.

Konečné pořadí turnaje v Sedlčanech: 1. SOLITEA, 2. Sellier Bellot, 3. NVision Czech Republic, 4. Nohel Garden, 5. - 7. Technické služby Příbram,  KEMPER, Halex-Schauenberg, ocelové konstrukce