Sice jste ztratili stoprocentní úspěšnost, ale i tak vyhráli za dva body a udrželi domácí neporazitelnost. Je výhra po nájezdech stejně cenná, jako kdyby byla v základní hrací době?
Určitě. Doma před vlastními fanoušky se nám hraje lépe. Hráči jsou namotivovaní a lidé nás ženou dopředu. Cesty ven jsou občas dlouhé, zvlášť když chodí do práce, tak je to těžší skloubit s hokejem. Následná únava je na ledě znát.
Byl duel s Táborem doposud nejtěžší domácí zápas?
Myslím, že určitě. Když přijede někdo jako Tábor nebo Kobra, tak jsou zápasy vyhecovanější, hráči se snaží hrát víc než proti Písku nebo Řisutům. Tam si každý dělá, co chce. Proti silnějším týmům si všichni hlídají svůj post a hra je o to lepší.
Pro vás musel být zápas o to víc vyhecovaný, protože do Příbrami jste přišel z Tábora.
Byl jsem osloven manažerem, protože pro mě je to z Prahy rozumnější. Tábor už je trochu dál. Zápasy s ním a hokej vypadá na jiné úrovni, než když se hraje s někým, kdo jen nahazuje puky na modrou čáru a doufají v brejky. To pak nikoho nebaví. Párkrát ujedou, něco jim tam spadne.
Zápas byl dlouho o jednom gólu. Jak se hraje pod takovým tlakem, že jedna střela může rozhodnout?
Nechci říkat, že jsem odchytal extra moc zápasů, ale něco jo. Už mám v sobě klid, i když je zápas o jeden gól. Když jsem chytal první sezonu v mužích, tak jsem byl nervóznější. Od té další už jsem víc v klidu. Snažím se toho odchytat co nejvíc a chytit všechno, tak už tlak není tak velký.
Z čeho bere gólman klid?
Když si to dobře nastaví v hlavě. Nechci říkat, že o nic nejde, ale pořád se jedná o sport a nepřipustí si to víc v klidu, tak se mu chytá dobře, a když předvede pár dobrých zákroků, tak je poté klidnější v zápase.
Při prodloužení nastala zvláštní situace, kdy jste šel radit Jakubovi Káníkovi před trestným střílením. Co jste mu řekl?
Říkal jsem mu něco, co ve finále neudělal (směje se). Ať střílí, což se poté potvrdilo v nájezdech, kdy všichni téměř vystřelili. Bohužel tak neučinil v prodloužení, naštěstí to dobře dopadlo pak.
Nájezdy byly zajímavé. Při zápase jste dva neproměnili, a náhle v rozstřelu tři ze čtyř. Proč jste tahák nepoužili už dříve? Mohli jste mít tři body.
Určitě. Říkal jsem klukům, ať střílí. Viděl jsem, že gólman zajíždí do brány a bude to mít těžké. Pak jsem nabádal kluky, ať vystřelí a povedlo se.
Znalost Tábora se vám vyplatila, protože ani jeden hráč soupeře si nevěděl rady při nájezdech ..
Tak nějak jsem tušil, co bude dělat Šulek. U Matušíka to bylo složitější, protože střílí, ale někdy dělá kličku. U Endála jsem nevěděl, ale počítal jsem se střelou, když jim před tím nevyšly dvě kličky.
Před Táborem jste vždy hráli s Řisuty a v obou případech chytal náhradník Jiroušek. Vyhovuje vám, když před tímhle těžkým duelem dostanete volno?
Jsem rád. Tím, že pracuji, tak je hokej těžší skloubit se zaměstnáním, než když hraje první ligu a soustředí se vyloženě na sport a dává si regeneraci odpoledne. Takhle brzy ráno vstává na trénink nebo zápas, tak jsem říkal trenérům, že bych si rád odpočinul. Dostal jsem volno a mohl se pořádně připravit na tenhle zápas.
