Úpravy se podle architekta Richarda Cibika snažily respektovat historický kontext stavebních konstrukcí. Nová podoba poutního místa bude možná vzbuzovat emoce, řekl Cibik ČTK při dnešním setkání partnerů projektu ve svatohorském areálu. Svatá Hora je nejvýznamnějším a nejstarším mariánským poutním místem v Čechách.

"Byť na to asi nebudeme tak zvyklí, není to jak ze škatulky, mělo by to vlastně odpovídat tomu historickému místu, jak už ve výrazu, tak v životnosti," zhodnotil výsledek prací Cibik. Návštěvníci se podle něj musejí připravit na to, že v areálu "nebude vše hrát jako v novém rodinném domku". "Dá se očekávat spousta reakcí na to, jak Svatá Hora vypadá dnes a jak vypadala ještě před rokem. To je ale, myslím si, v pořádku, protože architektura má vzbuzovat emoce," podotkl Cibik.

Poukázal na to, že při dřívějších opravách v 80. letech minulého století vznikly například nevhodné nátěry fasád. "Ukázalo se, že ty akrylátové záležitosti nejsou na takovýto typ objektu zrovna vhodné a postupně docházelo spíš ke škodám na omítkách a na unikátní původní malířské výzdobě v oblasti Pražské brány," podotkl. Nově se stavebníci snažili přistupovat k budovám s větším citem.

Práce začaly na jaře a obnášely opravy exteriérů poutního místa a restaurování srdce celého areálu, štukové a malířské výzdoby vnějších kaplí baziliky. "V podstatě to gro bylo v opravách obvodového pláště objektů a střech, protože se už blížily k závěru své životnosti," řekl Cibik. Podle technického manažera Václava Maršíka stál projekt k dnešnímu dni 190,5 milionu korun, většinu zaplatila EU. Stavebníky tlačil čas, problémy se objevily například při shánění velkého množství střešní krytiny. Nakloněno jim ale bylo počasí. "Máme zimu, a dnes ráno bylo deset stupňů," podotkl farář Jan Sokulski.

Práce pozdržel i archeologický průzkum, který odhalil řadu cenných historických exponátů. Významným nálezem byla například barokní pec, která nyní rozšíří sbírku svatohorského muzea. "Může nám dát krásnou představu o historii fungování kláštera a poutního místa jako takového," řekl Cibik.

Podle Maršíka budou další části areálu kolaudovány v lednu. Zatím je Svatá Hora stále v obležení dělníků, cesty pokrývají nánosy bahna. Rekonstrukce Svaté Hory má sloužit jako modelový projekt obnovy a využití památek. Opravené prostory poslouží duchovní činnosti a stálé výstavní expozici. Budou uzpůsobeny i pro pořádání krátkodobých tematicky zaměřených výstav, kulturních akcí pro široké spektrum návštěvníků a vzdělávacích akcí pro žáky základních a středních škol.

Současná podoba národní kulturní památky Svatá Hora pochází ze 17. století, kdy z ní jezuité vybudovali jeden z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších raně barokních objektů v Čechách. Sošku zdejší Panny Marie s Ježíškem vyřezal podle církevní tradice v polovině 14. století arcibiskup Arnošt z Pardubic. V 16. století byla přenesena do kaple na Svaté Hoře a záhy k ní začala proudit procesí. V roce 1632 se jejím prostřednictvím údajně uzdravil slepý. O 15 let později se areálu ujali jezuité, kteří v roce 1732 prosadili korunování sošky, což bylo jednou z nejvýznamnějších výsad udělovaných papežskou komisí. V roce 1861 převzali správu Svaté Hory redemptoristé, kteří tam působili až do roku 1950. Znovu se vrátili v roce 1990.