Otomar Dvořák nesouhlasí s tím, jak bývá Krčín bývá často prezentován - jako zachmuřený workoholik, který byl na všechny zlý a že se oženil se starou babou a musel čekat, až umře: „Byl to samozřejmě renezanční člověk, ale nebylo to s ním tak jednoznačné a zřejmě měl i jiné vztahy. Víme o něm, že se hluboce zajímal o umění, uměl být i vtipný a měl nadhled. Nebyl jen někým, kdo stále hrabe peníze, jak se o něm říkalo."

Josef Dolejší poznamenal, že on se zabýval především tím, jakou roli sehrála alchymie v Krčínově životě. „Tato jeho role je nepopiratelná, i když v dílech historiků a jiných spisovatelů bývá sice zmiňována, ale dost opomíjena. Ale uvědomme si, že žil v Rudolfově době a alchymie k ní patřila. Hrála velkou roli nejen v oblasti vědecké, ale i politické, protože umožňovala přesun lidí z různých zemí, kteří u císaře Rudolfa II. nacházeli možnost obživy a také vyhovovali jeho zájmům," uvedl druhý z hlavních autorů. „Krčín byl na jedné straně nesmírně racionálně uvažující, na druhé straně se nemohl vyhnout některým alchymistickým tendencím, protože je to obor, jehož sestrou jsou astrologie a magie a vzájemně se doplňují. V blízkých Křepenicích měl vyhlášenou alchymistickou kuchyni, což místní obyvatele trápilo, protože nerozuměli tomu, když vycházel z komína barevný kouř. Představovali si, že tam obcuje s ďábly," poznamenal Dolejší s tím, že takové mylné závěry pramení vždy z toho, když člověk nemá dostatek informací.

„Krčín je fantastická osobnost, nesmírně zajímavá a složitá. Každý si v něm najde něco," tvrdí Dolejší. „Opomíjená je u Krčína také erotika. Byl to člověk nesmírně vitální, však také jeho milenecké avantýry jsou známé. Do značné míry v tomto ohledu korespondoval se svým pánem Vilémem z Rožmberka, který byl také velkým sluhou Venušiným. Krčín prošel řadou lůžek mnoha půvabných žen. O tom ještě zbývá psát, ale to přenechám někomu jinému," usmál se.

V knize jsou také zmiňovány názvy Krčínových rybníků – pozornost jim z autorského kolektivu věnoval zejména Otomar Dvořák a Marie Holečková. „Názvy jsou symbolické, vyjadřují vždy okolnosti, za kterých je budoval nebo co do nich vkládal," upozornil Dvořák a jako příklad uvedl názvy Počátek nebo Naděje. Potvrdil, že rybník s původním pojmenováním Svět je na Petrovicku. Jihočeský Svět původně Krčín nazval Nevděk, protože si lidé v Třeboni stěžovali, že jim zatopil kus předměstí. Na adresu rožmberského regenta také uvedl, že byl velkým znalcem literatury i klasických latinských filosofů a ve svých rukopisech se na ně odvolává.

„Do knihy jsme zanesli i taková málo známá místa, která byla po Krčínovi pojmenována – například Krčínovy duby v lokalitě u Třeboně. Objevili jsme na jihu Čech také Krčínovu starou ves, kde v současné době jsou už jen dva statky a kaplička," doplnila Marie Holečková. Nadšená byla prý ze stoky s názvem Krčínka, která přiváděla vodu do rybníku Kratochvíle. „Měla přibližně deset kilometrů, je to unikátní dílo, bohužel zdevastované. Tak jsem nafotila alespoň poslední kamenné můstečky, které tam zůstaly – jako památku na Krčínovo působení," řekla nám.

V knize samozřejmě nesmí chybět ani jeho na Sedlčansku největší dílo, kterým je padesátihektarový rybník Musík. Svůj pohled na Krčína prostřednictvím snímků ze Sedlčanska uplatnil Milan Dlouhý – nabízí například neotřelý pohled na zbytky větrného mlýna u Příčov, u něhož se spekuluje, že mohl být jeho stavitelem právě Krčín. „Čaroděje" připomíná Dlouhý také tvrzí v Křepenicích, na kterou se zaměřil z různé perspektivy. Cílem objektivu sedlčanského fotografa se stal také obděnický kostelík, který by mohl být místem Krčínova posledního odpočinku. „Magická zrcadla krajiny, Skrývá tvrz hádanku?, Pivo zachraňuje knížecí pokladnu, Kde žil Krčín, dnes žijí ryby, " vybíráme namátkou názvy některých kapitol nové knihy. Účastníci čtvrteční besedy si ji odnášeli ze sedlčanského muzea podepsanou a cítili se obohaceni o nové informace. Pro Otomara Dvořáka a Josef Dolejšího bylo naopak příjemným překvapením, že se mohli osobně pozdravit s Marií Pišvejcovou, které patří čtvrtina tvrze v Křepenicích. „Mám pokoj v bývalé Krčínově alchymistické kuchyni, samozřejmě je to tam předěláno. V něm a v celé tvrzi vůbec stále cítím cosi magického. Vše dostupné jsem o Krčínovi přečetla, mám u knihovny jeho podobiznu," uvedla. Marie Břeňová