Mediálně nejznámější je jednoznačně Lenka Dusilová, ale stejně výraznou postavou projektu, který loni debutoval eponymním albem, je i Beata Hlavenková. Tu jsme požádali o rozhovor.

Už jste na Sedlčansku někdy vystupovali?
„S Eternal Seekers jsme prozatím neodehráli mnoho koncertů, v Sedlčanech budeme poprvé. Přijedeme v komornější sestavě, tedy v té, v jaké tato kapela vznikla. Lenka, Clarinet Factory a já.“

Máte k tomuto kraji nějaký bližší vztah?
„Tuto oblast bohužel moc neznám, sama pocházím ze Slezska. Ale díky koncertování po celé naší vlasti mám možnost poznávat spoustu nových míst.“

Přehrajete celé debutové album nebo dojde i na jiné skladby?
„Hráváme vždy celý repertoár z naší desky a někdy dojde i na skladby, které jsme si napsali pro naše vlastní projekty. To znamená Clarinet Factory, kapela Lenky Dusilové nebo Beata Hlavenková Trio.“

Jak se živé verze vašich písní, které uslyší návštěvníci nedrahovického koncertu, liší od těch na CD?
„Ne vždy máme s sebou koncertní klavír (smích). Ale jinak živé vystoupení má vždy trochu jiný charakter. Přece jen bezprostředně reagujete na publikum, které většinou energii vrací, ale někdy bohužel spíše bere, což je dost náročné.“

Jakou roli hraje improvizace na vašich koncertech?
„Když hraji se svým triem vlastní muziku, tak docela zásadní, věnuji se totiž modernímu jazzu. V Eternal Seekers jsem do pár svých skladeb improvizační plochu taky propašovala, ale pořád je v této kapele stěžejní píseň, i když nemyslím tu táborákovou verzi. Píseň s nějakým poselstvím-konkrétním nebo více zahaleným do samotných tónů.“

V Nedrahovicích vystoupíte mezi bonsajemi. Máte je ráda a zkoušela jste je někdy pěstovat?
„Pamatuji si, když jsem je jako dítě poprvé viděla a zaujaly mě. Ale sama jsem ráda, že mi mé domácí rostliny přistoupily na tvrdší výchovu, a když na ně někdy zapomenu nebo nejsem delší čas doma, tak neuvadnou. Bonsaje asi potřebují větší péči. No, zahradnice ze mě bohužel nikdy nebude…“

Karel Souček