Po kolikáté se letos festival koná a jaký je o něj zájem ze strany veřejnosti?

Festival se koná popáté, zájem diváků byl vždy solidní. Výjimkou byl pouze loňský rok, kdy nás potkaly dvě nepříjemné záležitosti. Hlavní kapela na poslední chvíli odřekla účast, protože ukončila činnost a již nebylo možné sehnat adekvátní tahák. Druhou věcí pak bylo katastrofické počasí s přívalovými dešti.

Co za prostor je louka za zemědělskou školou?

Na tomto místě se bude festival konat poprvé. Jedná se o velkou travnatou plochu u sportovních a školních zařízení. Hřiště za zemědělkou je ustálený místní pojem.

Podle jakých kritérií sestavujete program a vybíráte účinkující?

Těch kritérií je víc. Určitá žánrová rozmanitost (hudba, divadlo, tanec, film), finančně dostupná kvalita, kombinace místních a profesionálních kapel a divadelních souborů. Na špičkové skupiny, které objíždějí všechny větší festivaly, nemáme peníze ani zázemí, ale podle mého názoru je dost zajímavých a kvalitních kapel a souborů, které stojí zato slyšet a vidět. Tenhle festival neděláme s cílem, aby se rozrostl do obřích rozměrů, chceme spíš nabídnout pohodu a komornější přátelské prostředí.

Jaký doprovodný program jste pro návštěvníky připravili?

Za doprovodný program se dá považovat čtvrteční večer, který vytváří sami Dobříšáci. Amatérské divadlo, bigbeatová dobříšská legenda Members a filmová projekce občanského sdružení Dotkni se. Na tento večer je vstup zdarma, všichni účinkující vystupují bez nároku na honorář. A pak je připravena také výtvarná dílna Sylvie Šindelářové, ta následuje v pátek po dětském představení Včelích medvídků.

Co je na organizování tak velké akce nejsložitější?

Sehnat nějaké peníze zvenčí, což se nám letos naštěstí podařilo díky přidělení dotace od Středočeského kraje - děkujeme!, a udržet náklady v rozumné výši. Dále pak najít vhodné místo, což je na Dobříši velký problém, a pak samozřejmě dát dohromady program, který přiláká diváky. Z vlastní zkušenosti také víme, že důležitou roli hraje počasí…neboli „nemusí pršet, stačí, když kape“. No a v neposlední řadě vydržet ty tři dny jak fyzicky, tak i duševně. A že to vyžaduje občas hodně úsilí, to potvrdí každý, kdo podobnou akci někdy organizoval.

Karel Souček