Letošní ročník je věnován předčasně zesnulému řediteli příbramské knihovny Václavu Chválovi. Jaký měl vztah k vašemu festivalu?

Věřím, že kladný. Václav měl rád kulturu v jakékoliv snesitelné podobě. Jako člen kulturní komise Města Příbram a ředitel knihovny pomohl realizaci spousty zajímavých projektů, včetně Tramtamtýdamtůdá festu. Není moc lidí v našem městě, kteří by pro obohacení kulturního života Příbramáků udělali tolik, jako právě Václav Chvál.

Měl jsem tu čest s ním několik let spolupracovat a byť měl některé vlastnosti, kterými mohl lézt leckomu na nervy, byl to člověk na správném místě. Navíc přímý a upřímný, s výborným vypravěčským talentem a smyslem pro humor. A i když jsme se v posledních letech už příliš nestýkali, jeho smrt mě opravdu hluboce zasáhla. Lidé jako Václav by rozhodně takto brzy odcházet neměli…

Jak se vydařil loňský ročník a kolik pamlsků jste psímu útulku předali?

Z technického hlediska byl docela katastrofální. Opětovně panovalo špatné počasí, proto jsem dlouho váhal s úplným zrušením loňského ročníku. Nakonec jsme se po dohodě s managementem Jana Budaře rozhodli pro odvolání jeho vystoupení, jelikož jsme neměli jistotu, zda-li nám počasí vůbec dovolí pokračovat až do večera. To se sice nakonec umoudřilo a navečer dovolilo svléci pršipláště, na opětovné Budařovo přivolání už ale bylo příliš pozdě. I tak se festival velmi vydařil, hlavně zásluhou moravské sekce Ještě jsme se nedohodli a Květů, ze kterých zvláště prvně jmenovaní předvedli naprosto famózní vystoupení, o kterém se ještě dlouho poté mluvilo. Nakonec se nám podařilo dát dohromady nějakou hotovost, a mohli jsme tak do Lazce krom nějakých těch konzerv a granulí dovézt i nový přepravní box pro větší pejsky.

Splňuje současná podoba festivalu vaše původní představy?

Až na pár detailů ano. Je samozřejmé, že kdybychom měli k dispozici více peněz, mohli bychom trochu navýšit „návštěvnický komfort“. Mohli bychom bedňákům zaplatit penězi namísto naturálií a muzikantům to, co si zaslouží. Ale jinak jsem naprosto spokojený, jelikož se mi podařilo vytvořit něco, na co můžu být, a také jsem, hrdý.

Neuvažoval jste někdy o tom, že do programu pro zvýšení návštěvnosti zařadíte nějakou mediálně známější kapelu?

Popravdě ani ne. Jen dvakrát jsem zvolil „známější“ uskupení, což u Krausberry i Plastic people bylo spíše o splnění snu, než o nějakém kalkulu. V České republice je až neúnosný přetlak hudebních festivalů, z nichž tak osmdesát procent nabízí totéž stále dokola. Rád bych z Tramtamtýdamtůdá festu učinil festival neoposlouchané muziky, neokoukaných muzikantů a ochotníků v jedinečném prostředí lesního divadla v Podlesí. Myslím, že cokoliv jiného by tam ani moc nefungovalo…

Kdo z dosavadních vystupujících na vás z hlediska hudebního i lidského udělal největší dojem?

Těch je. Vzpomínám na první ročník a koncert kpt. Nemo bandu po nějakých pěti letech odmlky. Na třetí ročník a Příbramský Blues Band, který se na Fančovu památku sešel dokonce po dvanácti letech! Na brněnské uskupení kolem Martina Evžena Kyšperského Květy, které tu letos zahraje již potřetí a na které se každý rok spousta lidí, včetně mě, těší. Na loňský koncert Ještě jsme se nedohodli, jejich jediný v tom roce, kdy dokonce kapela upřednostnila náš festival před boskovickým. Letos je to pro mě určitě vystoupení taneční performerky Antonie Svobodové, které nabídne vskutku nevšední zážitek.

Co je vůbec na přípravě tak velké akce nejtěžší?

Poručit počasí, aby se konečně umoudřilo. A pak samozřejmě sehnat sponzory, to je snad ještě těžší než to počasí. Ostatní organizační starosti sice nejsou zanedbatelné, avšak stále to jsou věci relativně ovlivnitelné…

Před začátkem každého ročníku se spíš těšíte nebo jste nervózní?

Tak trochu obojí… Ono uspořádat takový festival není zas až tak složité. Horší už je trefit se do vůle lidí a počasí.

Program:
14:50 Origami, 15:55 Jazz faces, 16:50 Antonie Svobodová, 17:25 Springlizard, 18:30 Vrch, 19:40 Zapaska, 20:45 Antonie Svobodová, 21:30 Květy, 22:50 Už jsme doma

Karel Souček