Většina našich dní během roku vypadá stejně. Ráno vstaneme, odcházíme do školy, či do práce a večer se vrátíme do tepla domova. Během roku ale přichází několik dní, které z tohoto zaběhnutého koloběhu vybočují. Dny, pro které stojí za to žít.

Troufám si tvrdit, že jedním z těchto památečních dnů pro mnohé byl i pátek 28. března. A proč právě tento den? Před sto lety se narodil významný český spisovatel Bohumil Hrabal. Na Gymnáziu pod Svatou Horou se rozhodli, že tento výroční den oslaví po svém, a to čtyřiadvacetihodinovým maratónem čtení. Jak jinak totiž zavzpomínat na spisovatele, než četbou jeho knih?

Na akci se podílela celá řádka lidí. Bez podpory studentů, učitelů, milých hostů a zástupců veřejnosti by maratón probíhal s velkými obtížemi. Pomocnou ruku a duševní podporu vyjádřilo i Divadlo Antonína Dvořáka a Knihovna Jana Drdy. To, že vyslali své zástupce, aby se této akce rovněž zúčastnili, bylo předzvěstí toho, že půjde o výjimečnou záležitost. Ono, když se spojí tři kulturní instituce, tak už to něco znamená. Gymnázium pod Svatou Horou totiž svými činnostmi již několik let promlouvá do příbramského kulturního života.

Předčítání bylo fenomenální, a to nejen díky hostům, mezi kterými byl třeba i herec Lukáš Typlt z Divadla A. Dvořáka nebo spisovatelka Lenka Vlková.

Byl jsem rád, že i já mohl usednout na připravený „trůn" a svým hlasem předávat tajemství a jazykovou hravost Hrabalových povídek a novel. Stejně jako jsem rád poslouchal přednes ostatních.

Takovou třešničkou na dortu už snad byly jen vložené hudební vsuvky, o které se postaral Pavel Kabíček, ředitel Knihovny Jana Drdy, s Jiřím Hejnicem, nebo jen pro tento večer vzniklé seskupení hudebníků Hrabal boys (Kříž, Jozefy, Bird, Umlauf, Závodský, Gerčák).

Hltat Hrabala plnými doušky bylo skvělé. A aniž bych si dle Pepinovy rady koupil medvídka mývala, rozhodně jsem se nenudil.

Jan Cvačka, student FF UK