Cílem byla co největší autenticita, potvrzuje programová pracovnice muzea Stanislava Moravcová. „Při návrhu kostýmů jsme vycházeli z dobových fotografií i vzpomínek pamětníků – a střih na vypasovaný kabátek jsme nakreslili podle originální dobové krejčovské příručky,“ prozradila něco ze zákulisí. Nevznikly tak jen jakési variace na minulost, jaké známe třeba z filmových pohádek (a leckdy jsou navíc střižené tak, aby vedle dětských diváků potěšily i tatínky). Zde jde o věrné kopie odpovídající někdejšímu odívání skutečných žen.

Vánoční koncerty v Hornickém muzeu Příbram. Ilustrační foto.
Hornické muzeum chystá na advent hudební zážitky. Když koncerty budou možné

Zrovna k atmosféře hornického domku patří řemeslníci v dobových oděvech už léta, připomněla Moravcová. „První kostýmy muzeum pořídilo v roce 2007,“ upozornila. S tím, že letos nechalo ušít nové, protože ty dosavadní si po letech intenzivní služby už zasloužily náhradu. A není to prý zrovna laciná záležitost, pokud se tvůrci chtějí držet historické věrnosti a zůstat u čistě přírodních materiálů: lnu, vlny nebo vzorované bavlny. „Z tohoto důvodu jsme byli rádi, že nám na pořízení kostýmů poskytla pětitisícový příspěvek Nadace Landek Ostrava, která se mimo jiné zabývá seznamováním veřejnosti s historií hornictví a obnovou starých hornických tradic a zvyků,“ ocenila Moravcová.

Nákladné bylo ostatně takového oblečení už v době svého každodenního používání – a jeho pořízení představovalo pro chudé hornické rodiny výrazný zásah do rozpočtu. Kromě kabátku nosily ženy havířů dlouhé široké sukně s flanelovými spodničkami, které je chránily před chladem. V pase si uvazovaly zástěru, aby se při práci neušpinily. Na hlavě pak nechyběl šátek uvázaný na babku.