Tentokrát se s Příbramským deníkem vypravíme na místo, kam by se eventuálně mohli podívat i bruslaři.

Oppidum Hrazany se totiž nachází tak blízko řeky Vltavy a říčky Mastníku, že by pro bruslaře neměl být problém odskočit si na výlet do keltského oppida.

Oppidum Hrazany se nachází v místech, kde se říčka Mastník vlévá do Vltavy. Hlavní funkcí oppida bylo poskytovat zázemí cestujícím po obchodní stezce vedoucí z rakouské Solné komory.

Svou rozlohou takřka čtyřiceti hektarů patřilo k největším na našem území a díky péči Hornického muzea v Příbrami je dnes přístupné návštěvníkům.
Pokud se rozhodnete navštívit oppidum bez bruslí, hodně blízko se dostanete po modré turistické trase, která vede z obce Hrazany. Odsud je to zhruba kilometr.

Kdo má rád delší procházky, může se vydat po stejné trase, ovšem z druhé strany, tedy z obce Radíč. To je asi šest kilometrů, ale cestou se dá navštívit ještě hrádek Kozí Hřbet.

Samotné hrazanské oppidum neleží přímo na modré turistické značce, ale asi dvě stě metrů od ní. Koho by oppidum nadchlo natolik, že by se chtěl dozvědět mnoho dalších zajímavých věcí, může navštívit Muzeum Špýchar v Prostřední Lhota, kde je expozice o osídlení oppida Hrazany.

Oppidum Hrazany bylo vybudováno na dlouhém ostrohu se skalnatými bloky, který byl vytvořen hlubokým korytem Vltavy a potokem Mastníkem, jenž se do Vltavy pod ostrohem vlévá. Oppidum se nalézá na pravé straně přehrady Slapy. Celková rozloha oppida i s jeho předhradími je 39 hektarů. Opevněna byla celá plocha oppida i s jeho předhradími a to dokonce dvakrát. Mohutné hradby staršího opevnění byly vybudovány z kamene, dřeva a hlíny a jejich šířka dosahovala 4 metry. Součástí celého opevnění byl příkop, jenž chyběl pouze v místech s prudkými svahy. Do oppida vedlo celkem 6 bran, 4 brány do vnitřního hradiště a dvě do předhradí. Všechny brány jsou asymetrické, přesto však lze prokázat jejich klešťovitý charakter, který je typický pro období oppid na našem území, ale i pro starší období pozdně halštatské. Oppidum Hrazany vzniklo přibližně v polovině 2. století př. Kr. Oppidum Hrazany působilo spíše jako menší správní centrum, které bylo také významnou zastávkou na dálkovém dopravním spoji z Lince. Hrazany patrně těžily z poskytování útočiště a ubytování obchodníkům, z vybírání celních poplatků ze zboží, které procházelo oppidem.V některé literatuře je však uváděna zmínka o blízkých ložiscích zlata, snad se mohlo jednat přímo o rýžováním na Mastníku, jenž mohly být jedním z důvodů, proč bylo na této lokalitě oppidum založeno. Keltové, kteří vybudovali hrazanské oppidum, nebyli prvními obyvateli této lokality, přestože bylo z důvodu málo úrodné půdy a poměrně vysoké nadmořské výšky okolí oppida chudé na pravěké osídlení. V prostoru oppida byly nalezeny například ojedinělé zlomky knovízské a štítarské keramiky z mladší a pozdní doby bronzové.