Kapela Zakázaný ovoce: Motivaci nepotřebujeme, hraní nás prostě baví

aktualizováno 5. 11. 2015

Příbram /ROZHOVOR/ – Energické bicí, řízné a melodické kytary a chytlavé melodie – to charakterizuje punk-rockovou kapelu Zakázaný ovoce. Ta tento rok slaví deset let na scéně, během kterých stihla vydat pět studiových alb a natočit deset videoklipů. V sobotu vystoupí také v Příbrami. Je punk stále ještě underground? A co punk a pozérství? Na to odpovídal zpěvák a kytarista „Pišto".

Kliknutím zvětšíte

Kapela Zakázaný Ovoce. | Foto: archiv kapely

Hrajete už deset let. Jak jste letošní kulatiny oslavili? Co je vaší motivací pokračovat dál?
Nepotřebujeme motivaci, prostě nás to baví a až nás to bavit nebudeme, vykašleme se na to. Oslavy se vlastně moc neliší od běžnýho kapelního života, jednou jsme se na toto téma sešli v baru a ráno odešli. Ale to děláme často a rádi, takže nic neobvyklého. Spíš jsme se vydali na nás poměrně monstrózní turné a připravili pro fanoušky pár věcí. Ale to děláme taky furt, takže vlastně šlo o úplně normální desátý rok kapely.

Kapel podobného žánru je u nás mnoho. Jak se potýkáte s tím, abyste se neopakovali, přinášeli stále něco nového a zápal pro věc neustával?
Nijak, prostě to z nás buď leze, nebo ne a necháváme to lézt tak, jak to z nás leze. (smích)

Je vůbec punk ještě underground? Není to často jen pozérství?
Nevím, jestli mi náleží tohle soudit, já pankáč nejsem. Snažím se žít tak, jak chci a kvůli tomu si nemusím nijak říkat, ani se řadit do nějaký škatulky. Ale 90 procent pankáčů, které znám, jsou pozéři, ale je to jejich věc a můj úsměv v koutku.

Hudební byznys je spjatý s kompromisy. Co pro vás bylo v tomto směru nejdiskutovanější téma?
Hudební byznys dělají manažeři, my děláme muziku a jako kapela děláme kompromisy jen na úrovni ústupků a tolerance se navzájem v kapele.

Získat podporu v rádiích také není zrovna jednoduché. Jaké s tím máte zkušenosti?
Výborné! Asi po osmi letech snahy jsme se na to vykašlali, když budou chtít, oni přijdou. A někde nás hrajou, takže si tu cestu k nám nějak našli.

V jednom z posledních klipů jste se inspirovali prací hasičů. Proč právě tato tématika? Ocitli jste se někdy v takovém ohrožení, že vám hasiči zachránili život?
Dvakrát! Poprvé při natáčení klipu, když mi dali napít piva – byl jsem po třídenním mejdanu. A podruhé na křtu klipu, když jsem je mohl pozvat na panáka a za to si odnesl celý jeden den volna v kuse v posteli. (smích)

Na sobotním koncertě budou vašimi předskokany příbramští Compromysh. Podle čeho jste kapelu vybírali? Bylo v tom přátelství, podobný hudební styl,…?
Hlasováním fanoušků se dostali mezi první tři, ze kterých jsme vybírali a z těch tří byli nejlepší. A jako bonus si pamatuju, jak jsme spolu hráli v Příbrami někdy před devíti lety.