O svých dětech, zejména pak dceři, však může prohlásit, že jablko nepadlo daleko od stromu. „Dcera Klára je obrovsky nadaná. Troufnu si říci, že je v současné době jeden z největších saxofonistů a klarinetistů v širokém regionu. Syn začal s muzikou později, má partu kluků, s nimiž se schází a brnkají si," poznamenává.

Dvacetiletá Klára Caltová ze Sedlčan nám o svém vztahu k hudbě řekla osobně. Hudební nástroje si oblíbila již v předškolním věku. „V mateřské školce jsem začala hrát na flétničku. Svůj vzor jsem měla v tátovi," potvrzuje Klára. Není těžké pochopit, proč tomu tak je. Vždyť Václav Calta hraje na všechny basové nástroje, nejvíc si věří ve hře na tubu, není pro něj problém sednout za bicí nebo zazpívat ve sboru.

Poslední dobou se věnuje především dirigování a na Základní umělecké škole v Sedlčanech vychovává v přípravce mladé muzikanty. Je kapelníkem dvou hudebních formací – Kapely Rudy Ešnera, jejíž začátky se váží k roku 1910. O mnoho mladší, ale úspěšná, je kapela Blue Orchestra působící pod Základní uměleckou školou Sedlčany rovných deset let. V obou kapelách hrává i Klára.

Hudba prý zůstane koníčkem

Klára odmaturovala v Sedlčanech na osmiletém gymnáziu, o studium na konzervatoři nijak zvlášť neuvažovala. „Chtěla bych si hudbu ponechat jako koníček, nechci se tím živit," vysvětluje. „Studuji Vyšší odbornou školu ve Volyni – obor, který má v současné době název Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce," říká o sobě. Zatím je v prvním ročníku, tak má představy o zaměstnání spíš rámcové. „Bavilo by mě navrhovat nízkoenergetické domy," uvažuje.

Táta ji prý nemusel ke hře na žádný z hudebních nástrojů nikdy nutit, ale myslí si, že již tenkrát plánoval, že s ním bude hrát v dechovce i v tanečním orchestru. „V první třídě jsem uměla zahrát jednodušší skladby na flétnu, později i na klarinet a nakonec i na saxofon. S tátou jsem měla první společné vystoupení v roce 2005 a šlo o nějakou akci pro seniory," vzpomíná. Upřesňuje, že na klarinet hraje hlavně v dechovce, na saxofon „válí" s Blue Orchestra. Právě v současné době trénuje na soutěž základních uměleckých škol, která se uskuteční od 14. do 15. dubna v Poděbradech. Její táta kapelník se netají ambicemi na postup do národního kola.

Odloží saxofon, hraje ragby

Ke hraní využívá především víkendy. „Na intru moc nehraju. Saxofon je moc těžký a špatně se mi převáží," vysvětluje. Na otázku, zda jí někdy od mačkání kláves bolí prsty, odpovídá: „Prsty ani ne, ale spíš pusa. Když hrajeme víc dnů za sebou, tak je to docela vyčerpávající. Občas mě také bolí i záda," dodává. Pochvaluje si, že bydlí v rodinném domku a hudba žádného ze sousedů neruší.

Klára Caltová má kromě hudby dalšího velkého koníčka – ragby. „Hraji za Sedlčany druhou ligu a zatím si stojíme dobře. V minulé sezoně jsme měli dobré výsledky. Skončili jsme těsně o bod druzí a kdybychom teď vyhráli, tak postupujeme do první ligy," pochlubí se.

Marie Břeňová