Dvanáctý ročník ryze amatérského klání, které pořádají pracovnice Městské knihovny v Sedlčanech, skončil nerozhodně 3:3 a o vítězi nerozhodla ani střelba na penalty. O dort v podobě hřiště se proto rozdělili domácí a hosté rovným dílem. Tým spisovatelů měl posilu v Michalu Vieweghovi, který byl navíc střelcem jedné branky.

Ještě předtím, než vběhl na trávník na stadionu TJ Tatran Sedlčany, jsme ho požádali o krátký rozhovor.

Před rokem jste si v Sedlčanech zahrál fotbálek. Kolikrát jste od té doby proháněl někde na hřišti míč?

Vůbec jsem od té doby fotbal nehrál. Dokonce jsem ani neběhal, jdu do zápasu bez příprav naostro.

Nezaváhal jste po předpovědi počasí, která hlásila vydatné srážky, nad účastí?

Ne. Nebylo to proto, že bych se na fotbal zas tolik těšil, ale věděl jsem, že se v Sedlčanech opět potkám s bezva lidmi a že si s kamarády po zápase popovídáme.

Jak v současné době žije Michal Viewegh?

Naštěstí žiji stále stejně.

Vstáváte „se skřivánkem" nebo si rád pospíte?

Skřivánek je na mě vzhůru moc brzy, ale spím rozumně – vstanu kolem osmé. Do postele se dostanu dost pozdě a spím tak pět nebo šest hodin.

Kdy se věnujete psaní?

Celý život píšu dopoledne. V posledních letech psaní věnuji víc a víc času, protože mi to jde přece jen trochu pomaleji. Abych napsal obvyklé penzum čtyři nebo pět stránek, tak u toho nestrávím pět hodin, ale třeba i šest nebo sedm hodin.

Na jakou knihu se mohou vaši příznivci těšit?

Přibližně za tři týdny mi vyjde nový román s názvem Melouch – je to příběh dvou mužů, kteří jedou na vodu, aby sjeli řeku Sázavu. Mají neobvyklé profese, jeden je profesionální gigolo a druhý nájemní vrah. Je to takový divoký příběh.

A nechystá se podle vaší knižní předlohy film?

O filmu nevím, i když beru v úvahu dva romány, které na sebe navazují – Biomanžel a Biomanželka – do jednoho snímku.

Jak jste prožil prázdniny?

Příjemně. Byl jsem na dvou dovolených. S přítelkyní jsem navštívil moje milované Chorvatsko. S dcerkami jsme si užívali na Krétě.

A tvořil jste i u moře?

Ne, na dovolené nepíšu, to si dávám pauzu.

Před rokem jste v Sedlčanech hovořil o tom, že vás čeká autorské čtení, a to přímo ve vlaku. Chystáte podobnou akci?

Čtení ve vlaku si za pár dnů zopakuji. Ale ze svých knih jezdívám číst především do knihoven. I když i to jsem trochu omezil. V nejbližší době mám autorské čtení v Chomutově.

A v sedlčanské knihovně se číst nechystáte?

Proč ne? Když mě ředitelka Blanka Tauberová pozve, rád přijedu. (mb)